Vyšší hospodářská škola

Nová dominanta na okraji lázeňské a vilové čtvrti Lochotín, v nárožní poloze v místě napojení Plaské (Lidické) třídy na Karlovarskou třídu. Architekt plně využil možností, jež cenné stavební místo poskytovalo, a vytvořil jednu ze svých nejpůsobivějších staveb. Rozlehlou dvoupatrovou budovu půdorysu L, k níž je připojen jednopatrový obytný dům, odsunul od obou ulic a obklopil zahradou, do níž zakomponoval vzrostlé stromy, bazén a alpinum. Do nárožní polohy umístil hlavní trakt budovy s výraznou hlavní římsou a s vysokou valbovou střechou, viditelný v průhledu Karlovarskou třídou od centra. „Aby nárožní trakt náležitě se uplatnil jako point de vue z dálky patrný, sáhnuto tu k plastickým prostředkům, kontrastním ve světle i stínu, tj. vysunut celý kupředu, v přízemí použita lodžie zvýšená nad okolí, nad níž dvěma patry zdvíhá se přednáškový, zároveň slavnostní sál s vysokými okny a předloženým balkonem. Celek ukončen pak střechou s jednoduchým štítem a rovně zakončenou věžičkou.“ (H. Zápal)

Budova představuje jeden z nejvýznamnějších projevů kotěrovské moderny v Plzeňské architektuře. Ve vstupní hale po stranách nástupu na schodiště byly později umístěny sochy od Otakara Švece, ve druhém patře lze spatřit malovaný triptych Ze života lidu na Plzeňsku od Augustina Němejce. Po II. světové válce se stal novým uživatelem budovy Pavlovův ústav Lékařské fakulty Univerzity Karlovy.