English
Úvod
Češi a Slováci v minulých desetiletích nejméně dvakrát viditelně světu ukázali, že krizové, konfliktní a historicky přelomové etapy vývoje lze řešit kulturně, kultivovaně a bez násilí. Tento proces odstartovala sametová revoluce v roce 1989 a následoval ji v roce 1993 vznik dvou nových samostatných států: České republiky a Slovenské republiky. Oba nové státní útvary a jejich obyvatelé si přitom vesměs zachovali vzájemné přátelské vazby a stali se jedinečným vzorem schopnosti tolerance, respektu a spolupráce bez národních antipatií, nevraživosti a mocenských nároků. Je tedy zcela na místě, a to nikoli jen v symbolické rovině, oslavovat dobré sousedské vztahy a funkční formy soužití mezi Čechy a Slováky v rámci společného členství v Evropské unii.
Historie sousedských vztahů mezi Čechy a Slováky za uplynulé tři desetiletí potvrzuje zlepšení na všech úrovních mezistátní, společenské, kulturní i hospodářské spolupráce. Mnohé problémy byly vyřešeny anebo zanikly z přirozených důvodů. Obě poloviny bývalého soustátí spolu spolupracují, a dokonce i spolu slaví různá výročí, a to i na úrovni státních institucí. Vysoká úroveň těchto spontánních pozitivních vazeb je důkazem něčeho, co přerůstá rámec formálně institucionální či kolegiální. Je to blízkost, kterou vůči sobě pociťují a dávají najevo blízcí přátelé či příbuzní. Je to vysoce vážený vztah. Ostatně první cesta nově zvolené hlavy státu či předsedy vlády, ať z jedné či druhé strany bývalé Československé republiky, již tradičně míří do země partnersky nejbližší – České republiky nebo Slovenské republiky.
Ale nejde jen o vrcholové státní instituce a funkce, které svou politikou a jednáním vytvářejí zřetelný a mezinárodně čitelný rámec vztahů obou zemí. Podíváme-li se například na počet smíšených manželství, měl by mít logicky po osamostatnění obou republik sestupnou tendenci. Ale není tomu tak. Smíšených česko-slovenských manželství přibývá. Příkladů vzájemnosti a její vzestupné tendence, ať už v politice, průmyslu, vědě či kultuře, bychom samozřejmě ale mohli uvést mnohem více. Pro nás je ale důležité zdůraznit, že otázka blízkosti, partnerství a pocitu vzájemnosti neprobíhá jen formálně na nejvyšší státní či institucionální úrovni, neuskutečňuje se jen tzv. shora, ale jejími nositeli jsou i běžní občané. V tom jsou Česko a Slovensko ve světovém měřítku výjimečné. Je totiž těžké najít v moderních evropských dějinách podobný příklad, kdy osamostatnění dvou států vedlo za tak krátkou dobu k jejich stále hlubšímu sbližování a zlepšování vztahů na všech společenských úrovních.
Vůdčí myšlenkou tvůrců oslav vzniku České a Slovenské republiky, která se prolíná celým jejich programem, je tuto cennou hodnotu po třiceti letech oddělených státních identit autenticky vyzdvihnout, oslavit a otevřít společnými aktivitami nové příležitosti pro její další rozvoj.
Klíčovými součástmi programu oslav konkrétně budou:
- Slavnostní večer
- Vydání bankovky 1000 Kč s přítiskem
- Konference
- Výstavy
- Publikace
Program:
1. Slavnostní večer k 30. výročí vzniku samostatné České a Slovenské republiky
V Obecním domě se uskuteční v úterý 3. 10. od 19:00 hod slavnostní koncert s názvem „Slavnostní koncert k 30. výročí vzniku samostatné České a Slovenské republiky „, který slaví 30 let od vzniku České a Slovenské republiky. Slovenská filharmonie pod taktovkou dirigenta Daniela Raiskina a doprovodu Maestra Jaroslava Svěceného zahájí večer ikonickými skladbami. Vrcholem koncertu bude požehnání Mons. Jana Graubnera. Dětský sbor zahraje na závěr koncertu Bethovenovu Ódu na radost. Koncert je pod záštitou primátora hlavního města Prahy Bohuslava Svobody.
2. Bankovka 1000 Kč s přítiskem
8. února 2023 připomene ČNB 30. výročí úspěšného rozdělení česko-slovenské měny, s nímž bylo spojeno mimo jiné kolkování československých bankovek, vydáním nové bankovky 1 000 Kč s přítiskem. Přítisk tvoří dobový bankovkový kolek v hodnotě 1 000 Kč, jehož originální rytina se dochovala v technickém archivu Státní tiskárny cenin, a výroční logo ČNB od akademického malíře Jana Solpery. Emise bankovky je v nákladu 200 tisíc kusů a bude k dispozici do rozebrání zásob prostřednictvím osobní výměny za jiné české bankovky nebo mince pouze na pracovištích ČNB. Přítisk nemá vliv na hodnotu a platnost bankovky.
3 Konference
3.1 Konference ,,České a slovenské ekonomické fórum“
Tématem tohoto fóra je udržitelný rozvoj česko-slovenské ekonomiky v evropských souvislostech. Ekonomické fórum se bude konat pod záštitou a za účasti guvernéra ČNB Ing. Aleše Michla, Ph.D. Organizátoři připravují celou řadu diskusních panelů, jejichž tématy jsou například monetární stabilita po rozdělení měn – výzvy a úskalí 30letého vývoje, rozvoj bilaterálních českých a slovenských hospodářských vztahů po rozdělení republiky, spolupráce a rozvoj v rámci Visegrádské čtyřky v kontextu EU či společné výzvy udržitelnosti a odolnosti pro 21. století.
3.2 Diskusní fórum ČNB
ČNB v roce 2023 uspořádá další ze série pravidelných diskusních fór, tentokrát ve spolupráci s Fakultou managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (UTB). Na půdě zlínské univerzity se tak 4. dubna sejdou představitelé ČNB, UTB, analytici, zástupci podnikové i akademické sféry a veřejnost. Vzhledem k letošním oslavám výročí 30 let od vzniku ČNB a české měny to bude jedno z hlavních témat plánovaných diskusí.
3.3 Odborná konference „30 let ČNB – cesta českého bankovnictví“
Cíli odborné konference s názvem 30 let ČNB – cesta českého bankovnictví jsou připomenutí významných milníků, kterými prošlo české bankovnictví od vzniku České republiky, a reflexe zkušeností na této cestě. ČNB tuto akci uspořádá 17. dubna 2023 pro předem pozvané zástupce odborné veřejnosti. Série panelových diskusí poskytne příležitost k ohlédnutí za transformačním obdobím bankovního sektoru, jeho stabilizací poznamenanou světovou finanční krizí a regulatorní reakcí na ni. Stranou nezůstanou stávající i budoucí výzvy, rizika a příležitosti, které před bankami včetně té centrální stojí.
3.4 Mezinárodní konference „CNB Research Open Day 2023“
Česká národní banka zařadila mezi akce spojené s oslavami 30 let od vzniku ČNB a české měny také mezinárodní konferenci CNB Research Open Day, na které se akademické i širší odborné veřejnosti každoročně představují vybrané práce výzkumníků ČNB. Ty v roli řečníků tradičně doplňují uznávaní světoví ekonomové, centrální bankéři a odborníci na měnovou politiku.
4. Výstavy
4.1 Výstava „Česká a slovenská architektura“
Výstava „Česká a slovenská architektura“
Na výstavě se objeví nejvýznamnější architektonická díla předních architektů působících na českém a slovenském území. Výstava má za cíl připomenout evropskou dimenzi našeho architektonického dědictví od založení Československa v roce 1918 do dnešních dnů. Výstava bude mít dvě části – v první části se budou nacházet nejvýznamnější ikony z období 1918–1992, zatímco ve druhé části budou oba státy prezentovat nejnovější vývoj architektury od rozdělení na Českou a Slovenskou republiku. Velkoformátové fotografie doprovodí vybrané architektonické modely, faksimilie originálních plánů a další artefakty. Součástí výstavy bude vzdělávací centrum a auditorium pro doprovodné programy. Hlavní kurátoři výstavy jsou prof. Vladimír Šlapeta a prof. Matúš Dulla. Expozice přináší panorama úspěšných staveb realizovaných po rozdělení Československa na dva samostatné státy, v níž se odráží rychlý vývoj naší architektury od doby řízené ekonomiky k tržnímu hospodářství demokratické společnosti.
Obě expozice zachytí profil nejnovější architektury obou metropolí Prahy a Bratislavy i dalších velkých měst v obou státech. Zdůrazní díla, která získala evropský ohlas jak v architektonické inovativnosti (Stanislav Fiala, David Kraus, Ján Studený) tak v kultivované návaznosti na kontext místa (Josef Pleskot, Ladislav Lábus, Martin Kusý a Pavol Paňák). Významnou částí expozice budou díla mladých architektůz obou států, jejichž jména jsou zatím skryta za zkratkami jejich projekčních ateliérů, ale jejichž díla již spontánně drží krok s nejmladší evropskou architekturou. Spoluorganizátory je řada renomovaných kulturních institucí z ČR a SR.
Výstava bude umístěna v Jízdárně Pražského hradu od 1. 10. do 31. 12. 2023. Vstup na výstavu bude zdarma.
5.2 Výstava „Rozděleno! Vznik české a slovenské měny v roce 1993“
Česká a slovenská měna nahradila před třiceti lety dřívější československou korunu. V průběhu několika únorových dní se díky úsilí více než čtyřiceti tisíc lidí podařilo dovršit proces rozdělení společné měny zahájený nedlouho po volbách z června 1992. Výstava ukazuje, jakým způsobem reagovala tehdejší centrální banka na zánik Československa a jak se připravovala na rozdělení společné měny. Vedle toho sleduje vznik nových bankovek a mincí obou republik. Návštěvníci výstavy se dozví, v jak v úzké spolupráci obě měny vznikaly. Nabízí srovnání odchylek i podobností tohoto procesu v České a Slovenské republice. Výstavu pořádá ČNB od 8. února 2023 v prostorách Návštěvnického centra ČNB, a to ve spolupráci se Státní tiskárnou cenin a Českou mincovnou. Naváží na ni programy pro odbornou i laickou veřejnost, jako např. odborné semináře, workshopy a přednášky. Lidé mohou výstavu navštívit od úterý do pátku od 9.00 do 17.00, v sobotu od 10.00 do 18.00. Vstup je zdarma.
5.3 Výstava „České a slovenské kulturní dědictví očima dětí“
Hlavní částí dětského programu bude výstava vybraných základních škol z Česka a Slovenska. Cílová věková skupina jsou převážně děti ze
4. a 5. třídy základních škol, které budou kreslit architektonické památky nejen ve svém městě. Doprovodný program pak budou tvořit dílny, semináře a další akce. Téma výstavy bude české a slovenské kulturní dědictví našich měst a památky UNESCO.
Z vybraných obrázků následně vznikne výstava, která bude vystavena v rekonstruovaných prostorech Nejvyššího purkrabství na Pražském hradě. Tento první projekt zdůrazní a podtrhne vztahy mezi oběma našimi státy a položí základy do budoucna díky spolupráci dětí z Česka i Slovenska. Jedná se o první výstavu v rámci dlouhodobého programu zaměřeného na architektonické dědictví jednotlivých států.
Tuto jedinečnou výstavu bychom poté rádi následně umístili do prostor Bratislavského hradu.
6. Publikace „Česká a slovenská architektura“
Publikace „Česká a slovenská architektura“ zachytí i do budoucna obsah této výstavy a bude zahrnovat více než 100 architektonických děl s jejich stručným popisem a ilustracemi a připomene i naši vzájemnost v této významné oblasti tvůrčí činnosti. Publikace je členěna do 10 kapitol, které odráží historický vývoj od doby první Masarykovy a Benešovy republiky, přes dobu protektorátní okupace a Slovenského státu, po válečnou obnovu, stalinismus 50. let, návrat k tradici meziválečné moderny až po normalizaci a konečně k Sametové revoluci a samostatnému vývoji v obou našich státech. Hlavní editoři publikace jsou prof. Vladimír Šlapeta a prof. Matúš Dulla. Publikace je pod záštitou prezidenta republiky Petra Pavla.
Ve spolupráci s Úřadem vlády ČR se připravuje křest této publikace, která se bude dne 3. 10. 2023 konat na Úřadu vlády.
Hlavní partneři 18. ročníku mezinárodního festivalu architektury a urbanismu Architecture Week Praha 2023 jsou Crestyl Real Estate, J&T Real Estate, Penta Real Estate, Skanska Reality.
Ing. Petr Ivanov,
organizátor a člen přípravného výboru