English
pracujeme společně jako mnohohlasý chór, odpoutáváme se od jednoznačnosti, • snažíme se získat odstup a čas, cestujeme bez pevně stanoveného cíle, • ale obezřetně sledujeme, co se děje, schopni zaujímat pozici turistů, • snažíme se pracovat bez ohledu na celkový záměr, • přecházíme od odpovědnosti za výběr k odpovědnosti za otázky, • navrhujeme otázky, abychom mohli určit správnou pozici věcí a formovali prázdná místa, • přesně a střízlivě aranžujeme krajinu, nenechajíce se odvádět • předem daným záměrem či pevně stanoveným účelem, • navrhujeme odolné a trvalé stavby, dlouhodobě udržitelné v základu, • které čekají na krásu, již jim poskytne čas, • budovy schopné začlenit prostory a ne je oddělovat, • vyhledáváme rozlehlost, vždy majíce na paměti souvislost veřejného prostoru a geografie.
Jonathan Holmes, Martin Labbé, Carolina Portugueisová a Osvaldo Spichiger. Tento tým v sobě slučuje zkušenost získanou spoluprací s jinými význačnými architektonickými kancelářemi a další rozsáhlou a nezávislou profesionální zkušenost zahrnující vývoj a realizaci projektů různého rozsahu a programů.
Z uvedených činností můžeme upozornit na účast na veřejných soutěžích, např. na 1. cenu v soutěži o návrh stanice metra Cal y canto, 2. cenu v soutěži o návrh kulturního centra Gabriely Mistralové GAM (obě v Santiagu), 3. cenu za návrh nového nádvoří Liceé Aliance Francaise v Chamiseru, 2. cenu v soutěži o oblastní budovu Ministerio de Obras Públicas MOP ve Valparaisu, výběr projektu pro Velkou aulu a rozšíření centra Národního ústavu a 1. cenu v soutěži na Park kultury ve Valparaisu v bývalém komplexu věznice.
Tento projekt zvolila nedávno Universidad Mayor za Dílo roku. Byl vystaven a předveden v březnu 2013 na konferenci o současné chilské architektuře v New Yorku „Posouzení: Chile na Kolumbijské univerzitě“ pod názvem „Kdo se stará o chilská města?“, jejíž součástí byly i výstavy Odpovědi architektury, Veřejný prostor a Urbánní plánování.
V současnosti pracuje kancelář na projektu nového divadla Teatro Regional de La Serena, za nějž obdržela 1. cenu v roce 2011. Ve stejném roce byla vybrána, aby se zúčastnila nové etapy projektu Ocho al Cubo, což je 16 domů na pobřeží Los Vilos, kde pracuje 8 chilských architektonických kanceláří a 8 kanceláří z Japonska.
Práce hlps byly vystavovány na různých bienále v Chile a publikovány v odborných časopisech jako ARQ, CA, Summa, Arquine a Architectural Review. V mezinárodním kontextu byla kancelář hlps vybrána, aby vystavovala své práce na Bienále latinskoamerické architektury v roce 2013 ve španělské Pamploně, a byla také nominována na mezinárodní cenu kanceláří mladých architektů, kterou sponzoruje nadace Jakova Černikova v Moskvě.
Kulturní park Valparaíso (bývalá věznice)
Jednou večer za mnou přišel na návštěvu Isamu Noguchi. V místnosti nebylo nic (nábytek ani obrazy). Podlaha byla od stěny ke stěně pokryta kokosovým vláknem. V oknech nebyly záclony Isamu Noguchi řekl: „V téhle místnosti by se dobře vyjímala stará bota“1 Zadání kulturního parku mezi pahorky Valparaísa, pojímané jako nový prostor pro shromažďování a integraci, v sobě skrývá vnitřní rozpor: jde o bývalé vězení v hermeticky uzavřeném místě.
Hlavním architektonickým problémem byla jedinečnost místa, což lze formulovat základní
otázkou: jak proměnit uzavřený areál v prostor integrace: (kompozici neurčují odpovědi, nýbrž to, jaké si musíme klást otázky (…) jde o přesun odpovědnosti z volby na způsob, jak se tázat):2 Po rozpoznání čtyř zřejmých a významných situací na místě samotném – každá proměněná v otázku – byly stanoveny odpovědi jako řada operací, z nichž každá byla realizována na různých relevantních topografických úrovních.
Tyto relace byly definovány bez ohledu na subjektivní a předpojatou vůli s cílem oddělit záměr od operace: vyloučíme-li rozumové uvažování a odkloníme-li se od myšlenky, že je nutné něco vyslovit, dospějeme k podstatně jinému výsledku. Jen pokud máme čistou hlavu, můžeme očekávat nějaký přínos.
Květináč
Jak lze proměnit hustě zastavěné vězení
v otevřený prostor?/How can the dense prison be turned into an open space?
Bývalé vězení je pevnost obehnaná zdí a obklopená kamennými plošinami a hřbitovy.
Vzhledem k tomu, že jde o největší horizontální plochu uprostřed pahorků, bylo navrženo odstranění veškerých lehkých konstrukcí nashromážděných zde za dlouhé roky a pouze zachování budovy vězení s ochozem, starého vchodu a staré španělské prachárny, jež získaly v nových podmínkách mimořádnou pozici.
Uvolněná plocha je osázena pravidelnou sítí jacarandás – vytvářejících nad celým areálem závoj – se skupinou ostrovů s magnoliemi a stromy ceibo (zarděnicemi), které vyznačují výrazné body – a travnatou promenádou, kde se odehrává většina aktivit, palmovými lesíky upomínajícími na hlavní vchod, a skupinou mohyl, jež budou opětně využívat staré zrušené stavební základy jako hlavní linie parku.
Park samotný zůstává uzavřen starými obvodovými zdmi s chodníkem, který probíhá kolem nich. Celé místo se tak promění v obrovský květináč mezi pahorky Valparaísa.
