Kraj Vysočina 1900–2021

Oblast zahrnující velkou část Českomoravské vrchoviny se rozkládá po obou stranách historické zemské hranice Čech a Moravy. Díky spojení malebného krajinného rázu a typické, spíše drobné zástavby, se v průběhu let stala předmětem řady literárních, výtvarných i filmových děl.
Začátek století je charakterizován dlouhotrvajícím dozníváním historizujících a secesních forem. Zatímco v Jihlavě se udržují ještě ve 20. letech, v Pelhřimově a v Počátkách se progresivní formy uplatňují již před první světovou válkou.

K nejvýraznějším meziválečným stavbám v kraji náleží budovy zřizované státem či obcemi, výraz moderní doby našel uplatnění také v bankovních domech, Sokolovnách a nakonec i bytových a rodinných domech. Moderní stavební produkcí se tehdy kromě Pelhřimova, vyznačovala třeba Třebíč nebo Havlíčkův Brod. Většina významných zakázek byla svěřována projektantům z větších center, přičemž lokální tvůrčí základna reagovala se zpožděním.
Charakteristický je konzervativní projev jihlavského německého jazykového ostrova mající přesah až do období válečného, kdy se stal načas místem anomálních stavebních počinů.

Poválečné dílo charakterizuje dokončování nehotových projektů a projekty nové reflektující zbytňující ideologický rozměr nového budovatelství. Po roce 1948 je v republice plošně prosazován historizující výtvarný diktát nacházející uplatnění zejména v urbanistických počinech v Jihlavě nebo Žďáru nad
Sázavou, ale i ve stavbách občanské vybavenosti. Po roce 1956 dochází k postupnému přechodu od nápodobného socialistického realismu k vylehčené a někdy i radikální modernistické stylové formě. V průběhu 60. let se měřítko zásahů zvětšuje, a to až do velikosti asanací částí historických center a výstavby více či méně úspěšných nových sídlištních měst. Specifické jsou četné funerální stavby a rekreační areály. Dobu po roce 1989 vystihuje nově nabytý pocit neomezené tvůrčí svobody, přičemž architektonická výjimečnost je soustředěna převážně na jednotlivé stavby.

K nejvýznamnějším soudobým realizacím na území kraje řadíme zejména práce brněnské dvojice architektů Kuby a Pilaře a humpoleckého studia OK Plan.