Hosté V. mezinárodní konference Strategie financování obnovy nemovitých kulturních památek a současná architektura a historická zástavba

Eliahu Stern

téma:
Důsledky zápisu Světových památek v urbanistickém Izraeli

Jednou často kladenou otázkou je, „proč zapsat památku jako světové dědictví?“ Zřejmě existuje velký rozptyl v odpovědi na tuto otázku v rámci různých zemí a situací.
Proto zkoumání konkrétních případů může přispět k definování společného očekávání a důsledků. Přednáška se zaměří na městské krajiny s cílem zjistit, jak se zápisy světového dědictví (WH) v urbanistickém Izraeli hodí do obecného schématu instrumentálních
očekávání nebo výhod. Na základě literatury jsme rozdělili očekávané výhody od WH míst do přirozených výhod, zatímco druhý jsou vlastně „skrytá přání“ místních iniciátorů.
Zatímco program světového dědictví se týká především uchování (skutečných výhod), zápisem památky se běžně očekává, že také přinese ekonomické benefity (ve skutečnosti to je hlavní očekávaný instrumentální přínos) zvýšením cestovního ruchu a souvisejícími aktivitami. Proto navrhujeme obecné schéma popisující vývoj očekávaných hospodářských přínosů. Tento program slouží jako základna pro zkoumání čtyř případových studií v Izraeli: tři WH zapsané památky (v Acre, v Haifě, a v Tel Avivu) a jedna památka zahrnutá do předběžného seznamu (Lifta v Jeruzalémě).
Zjištění a poučení jsou předložena.

 

Richard Otevřel
Zástupce právního poradenství, Havel, Holásek & Partners

téma:
Podpora z veřejných zdrojů jako adekvátní kompenzace omezení vlastnického práva?

Předmětem příspěvku je zamyšlení nad klíčovým střetem památkové péče se základními právy soukromých vlastníků nemovitých kulturních památek, zhodnocení dosavadní právní regulace, mezinárodní srovnání a výhled na připravovaný nový zákon.

 

Michael Devonshire
Člen komise pro zachování památek New York City

téma:
Památky v New York City — Stále v ohrožení

Ačkoli zákon o památkách byl přijat a komise památkářů byla založena v New Yorku před 50 lety, ohrožení dědictví zůstává a útoky na zákon o památkách a jedinečných budovách, pokračují.

 

 

Francesco Bandarin
Odborný poradce a zástupce paní Iriny Bokove, generální ředitelky Světového dědictví UNESCO Paříž

téma:
Kultura pro udržitelná města: Agenda pro Habitat III

V říjnu 2016 Organizace spojených národů svolá Habitat III, třetí mezinárodní konferenci o lidských sídlech, po konferencích ve Vancouveru 1976 a Istanbulu 1996. Tématem konference je přijetí nové městské agendy, politický rámec, jehož cílem je řešit problémy měst v XXI. století. V rámci tohoto procesu, UNESCO podporuje opatření zaměřená na větší roli kultury a dědictví v oblasti udržitelného rozvoje měst. Tento přístup se zaměřuje na uvedení kulturních iniciativ, kulturních odvětví a institucí v jádru městských strategií hospodářského a sociálního rozvoje.
Kultura se stává novým důležitým hospodářským odvětvím ve městech, umožní udržitelný rozvoj a řídí inovační a tvůrčí procesy. Dědictví se stalo nejen zdrojem identity, ale lákadlem hospodářského a sociálního rozvoje, založeném na kulturní turistice a vzdělávacích aktivitách.

 

Jan Michal
Vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR

téma:
Podpora ochrany kulturního dědictví v Evropské unii

EU podporuje ochranu a povědomí o evropském kulturním dědictví. Činí tak jak prostřednictvím cen a iniciativ, tak finančními prostředky. Ve stávajícím období 2014-2020 bude možno financovat pouze kulturní a turistickou infrastrukturu, která bude mít přínos pro růst a zaměstnanost. Současně může jít pouze o infrastrukturu tzv. malého rozsahu, přičemž zvláštní postavení mají památky UNESCO. Poroste také důraz na využívání mechanismů finančního inženýrství.

 

Michael Turner
Předseda Studií oboru urbanismu a památkové péče UNESCO, Jeruzalém

téma:
Dopad sociálních změn v městské krajině

Současná architektura se vztahuje k potřebám transformujících lokálních městských komunit a bude mít důsledek na historické části prostřednictvím změn použití, různých funkčních požadavků a potřeb pro vytvoření budov relevantních k naší době v použití materiálu a v udržitelnosti. Vlny stěhování v Evropě, Africe a Asii představují nové otázky a problémy, které je třeba projednat v našem chápání kontinuity v našich městech; komu patří místní památky?
Jaká jsou práva budoucích generací na vytváření našich měst? Existují nová vysvětlení starých hodnot? Doporučení UNESCO na historické městské krajiny by mohlo objasnit cestu vpřed.

 

Driss Merroun
Ministr pro urbanismus a územní plánování Marockého království

Maroko, země velké urbanistické tradice a opatrovník majetku západní muslimské civilizace, má bohaté a různorodé architektonické dědictví, které je vyjádřeno v obojím – urbanismu medin a jejích památkách, přes všechny regiony země a oslňující bílá středomořská města, až po slavnou hliněnou architekturu, Ksour, Kasbas a saharské provincie.
Bohatost a rozmanitost tohoto dědictví vychází z geografické polohy a historického vývoje naší země. Marocké království je již po více než tři tisíciletí spojeno s civilizacemi, které uspěly ve Středomoří (fénická, kartáginská, řecká a římská), a které byly propojeny karavanovými cestami, spojujícími Jižní Afriku a království Ghany, Senegalu a Súdánu.
Maroko, země míru a tolerance, dnes, stejně jako v minulosti, propojuje civilizace, a to nejen východní se západními, ale také sever s jihem. Bohatství marockého architektonického a urbanistického dědictví ilustruje velký zájem ze strany organizace UNESCO a jeho iniciativ.
Zahrnuje spoustu míst, která byla klasifikována jako světové dědictví UNESCO: mediny Fezu, Marrakech, Meknes, Tetouan, Rabat, Qasba Ait Ben Haddou, archeologické naleziště Volubilis a náměstí Jamaa El Fna v Marrákeši (jako nehmotné dědictví).

 

Anna Matoušková
Náměstkyně ministra kultury ČR

téma:
Nakládání s památkovým fondem ČR v ekonomických souvislostech

Příspěvek nejprve seznámil účastníky konference, zejména zahraniční hosty, s aktuálním stavem památkového fondu ČR (součásti, četnost, dynamika vývoje, fyzický stav) a zevrubně informoval o financování činností zahrnutých pod pojmem nakládání s památkovým fondem z veřejných rozpočtů. Soustředil se zejména na otázku tzv. kompenzace uplatnění veřejného zájmu v oblasti památkové péče, resp. na všechny tři typy nástrojů, které mají vlastníci kulturních památek na základě platné legislativy k dispozici (přímá finanční podpora prostřednictvím dotačních programů Ministerstva kultury, daňové úlevy a odborná pomoc). Dal nahlédnout do vývoje finančního vybavení památkových programů MK v celé časové řadě jejich existence (1992-2015) a nabídnul i bližší ekonomický rozbor těchto programů. Závěrečná část prezentace seznámila auditorium s výsledky ekonomické studie „Analýza výdajů státu na podporu péče o památkový fond ČR“, kterou pro Ministerstvo kultury zpracovala společnost KPMG. Vnitřní dluh na památkovém fondu naší země činí dle studie 318 miliard Kč. I když naše památky potřebují mnoho peněz, nejsou finance na ně vynakládané nevýhodnou investicí: 1 Kč vydaná na obnovu a údržbu památkového fondu z programů Ministerstva kultury znamená konečný příjem 0,49 Kč (49 % z výdaje) prostřednictvím daní do státního rozpočtu. Památky vracejí vynaložené náklady do veřejných rozpočtů též prostřednictvím cestovního ruchu. Studie zjistila, že 100 Kč vydaných návštěvníky kulturních památek vygeneruje 36 Kč do veřejných rozpočtů prostřednictvím daní. Ministerstvo kultury disponuje nyní jak vlastními rozbory efektivity financování památek, tak přínosnou externí studií. Je tedy připraveno ke kvalifikované argumentaci ve prospěch vstřícnějšího přístupu veřejných rozpočtů k financování památek.

 

 

 

 

Příspěvek v 2015