English
Královéhradecký kraj je regionem, kde se moderní architektura prolíná s historickým dědictvím. Hradec Králové, přezdívaný „salon republiky“, je domovem významných děl Jana Kotěry a Josefa Gočára, jako je Muzeum východních Čech a Tylovo gymnázium. V Náchodě a Novém Městě nad Metují se o rozvoj venkovské architektury zasloužil Dušan Jurkovič. Po roce 1989 kraj pokračoval v modernizaci, což ilustrují stavby jako rekonstrukce Gayerovy kasárny v Hradci Králové nebo Studijní a vědecká knihovna. Královéhradecký kraj nabízí fascinující mix historických památek a moderní architektury, což z něj činí ideální destinaci pro milovníky architektury a kultury.
Panel z výstavy Czech modern architecture, konané v Evropském parlamentu v Bruselu v roce 2025
Hlavní budova z výstavního panelu – text z publikace Česká moderní architektura, prof. Vladimír Šlapeta
Muzeum východních Čech v Hradci Králové | 1909–1912 | Jan Kotěra
Eliščino nábř. 465/7, 500 03 Hradec Králové 3
Vrcholné dílo Jana Kotěry (1871–1923) vzniklo díky jeho úzké vazbě se starostou Hradce Králové Františkem Ulrichem. Po úvodní secesní tvůrčí etapě, Kotěra ovlivněný cestami do Holandska, Belgie, Ameriky a Anglie, navrhl patrně první evropskou stavbu, inspirovanou F. L. Wrightem. Na půdorysu nepravidelného latinského kříže, jehož střed akcentuje dominantní kopule, zkonstruoval pomyslnou loď vědění a poznání s fasádou z režných cihel kombinovanou s hrubou omítkou. Monumentální stavba vytváří dominantu na nábřeží řeky Labe a stala se centrem kulturního života města. Vstup do budovy umocňují dvě alegorické figury sedících žen – Umění a Průmysl – z pálené glazované hlíny podle návrhu Stanislava Suchardy. Na výzdobě interiéru se mimo Jana Kotěry podílel František Kysela, podle jehož návrhů byly v roce 1912 zhotoveny skleněné vitráže a dekorativní výzdoba pro vestibuly a schodiště. Jan Preisler vyzdobil kupoli monumentálními mozaikami. Stavba muzea byla doplněna v roce 1934 instalací velké fontány předsazené před vyvýšený hlavní vstup do muzea. Wagnerův žák, Jan Kotěra, byl vůdcem české moderny první čtvrtiny 20. století jako architekt a pedagog. Nejprve byl profesorem na UMPRUM (1898–1911) a posléze na AVU (1911–1923), kde vychoval přední architekty kubistické i funkcionalistické generace. Byl také organizátorem výtvarného života v Praze a spolupodílel se na uvedení průkopnických výstav umělců Auguste Rodina, Edvarda Muncha a pařížského fauvismu. Jeho dílo se dělí na secesní období do roku 1907, vrcholné období racionalistické moderny (Muzeum v Hradci Králové, jeho vlastní vila nebo nakladatelské domy Laichter a Urbánek v Praze) a pozdější příklon k umírněnému klasicismu (Mandelíkův zámek v Ratboři u Kolína a Právnická fakulta).
Detaily
Půdorys přízemí, půdorys typické podlaží
Historické fotografie
