Karlovarský kraj – Česká moderní architektura

Karlovarský kraj, ležící na západní hranici ČR, je známý svou lázeňskou tradicí a architektonickými vlivy německojazyčného prostředí. Vznikla zde specifická architektura, která čerpala z geometrické secese, Heimatstilu a moderny. Po druhé světové válce došlo k masivní výstavbě, která se projevila v socialistickém realismu. Hotel Thermal, navržený manželi Machoninovými, se stal ikonou mezinárodního slohu a dodnes patří mezi významné příklady české moderní architektury. Po roce 1989 region zažil stavební boom a realizaci nových projektů, jako je rekonstrukce Císařských lázní na multifunkční sál. Karlovarský kraj spojuje lázeňskou kulturu s moderní architekturou a je místem, které stojí za návštěvu pro každého, kdo hledá inspiraci v historických i současných stavebních trendech. 

Panel z výstavy Czech modern architecture, konané v Evropském parlamentu v Bruselu v roce 2025

 


Hlavní budova z výstavního panelu – text z publikace Česká moderní architektura, prof. Vladimír Šlapeta


Hotel Thermal | 1977–1978 | Věra a Vladimír Machoninovi
Ivana Petroviče Pavlova 2001/11, 360 01 Karlovy Vary 1

Architektonickou soutěž na stavbu nového lázeňského hotelu s kinem vyhráli manželé Věra (1928) a Vladimír (1920–1990) Machoninovi. Komplex objektů se dělil na 3 provozní celky: hotel, sanatorium a festivalové sály. Byl určen nejen pro ubytování lázeňských hostů, ale také pro filmové festivaly a další kulturní akce. Na třípodlažní rozšířenou podnož, z níž vyrůstá ještě korpus festivalových promítacích sálů, navazuje výškový dům s vlastním hotelovým ubytováním. Součástí komplexu je pavilon s rekreačním plaveckým bazénem ve svahu, který nabízí impozantní výhledy do údolí řeky Teplá. Celý komplex uzavírá promenádu lázeňským údolím, kterým teče řeka Teplá. Konstrukčně se jedná o ocelový skelet obložený tenkostěnnými betonovými panely s tryskaným povrchem v ocelových rámech. Architekti navrhli celek včetně interiérového vybavení a dohlíželi i na výtvarné doplňky. Hotel Thermal reprezentuje mimořádný architektonický počin, který nás zapojil zpět do mezinárodního dialogu poloviny 60. let. Věra Machoninová absolvovala ČVUT u profesora Josefa Kittricha, Vladimír Machonin tamtéž u Karla Honzíka, u něhož byl asistentem. Po krátké úvodní fázi v duchu socialistického realismu, se vítězným soutěžním návrhem na kulturní dům v Jihlavě začali od socialistického realismu distancovat a později patřili k protagonistům Pražského jara 1968. Z té doby pochází i další tři významné stavby: obchodní dům Kotva v Praze a české velvyslanectví ve východním Berlíně a Dům bytové kultury v Praze na Pankráci, kterými navazuj na mezinárodní trendy moderní architektury, kterými navazuje na mezinárodní trendy moderní architektury.

 


Detaily

 

 


Půdorys a model

   


Historické fotografie