Úvodní slovo kurátora výstavy k 150. výročí narození Jana Kotěry

Expozice ke 150. výročí narození Jana Kotěry 

 

Malá expozice Jan Kotěra 150 jako součást výstavy Česká architektura od secese k dnešku je výběrem nejvýznamnějších realizací charakteristických pro Kotěrovu tvorbu.

Představuje rané práce počínajíc jednou z prvních secesních realizací v Praze – Peterkovým domem na Václavské náměstí, nebo souborem vil raného období – Trmalovy a Suchardovy vily v Praze, Máchovy vily v Bachyni či Tondrovy vily v Sankt Gilgenu v Rakousku.

Dále dvě z významných realizací v Hradci Králové – Okresní dům (1903-1904) a nejvýznamnější Kotěrovo dílo Městské muzeum v Hradci Králové (1906-1913).

Národní dům v Prostějově ((1905-1907) a neméně významná realizace Laichterova domu na pražských Vinohradech (1908-1909) nebo vlastní vily v Praze 10 (1908-1909). A také reprezentativní Lembergerovo-Gombrichovy vily ve Vídni (1913-1915). Poslední realizací, které se již Kotěra nedočkal a provedl jí jeho spolupracovník Ladislav Machoň je Právnická fakulta. Kotěra realizoval také industriální stavbu – vodárnu města Vršovic v Nuslích (1905–1907). Její obdoba z roku 1909 je v jihočeské Třeboni. Poměrně rozsáhlou byla tvorba hrobek a náhrobků, jejich ukázky jsou rovněž v expozici prezentovány

Do bohaté kolekce Kotěrovy architektonické a designerské tvorby patří také primátorská tramvaj (1909) a v expozici uvidíme také ukázky nábytkové tvorby a soupravu na bowli s víkem a skleničkami, posmrtnou masku a pravou ruku architekta. Vystaveno je i rýsovací prkno s posledním rozpracovaným projektem.

Pedagogické působení Jana Kotěry

Významné bylo Kotěrovo působení pedagogické, kdy již jako 27letý nastoupil v roce 1898 na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze jako profesor dekorativní architektury a působil zde do roku 1910. Jeho působení na AVU od roku 1911 ukončilo jeho úmrtí v nedožitých 52 letech v roce 1923.

Na Uměleckoprůmyslové škole vychoval 41 mladých českých architektů, na AVU potom 43.

Mezi nejnadanější žáky, které představujeme v expozici, patřili Adolf Foehr (palác Škodových závodů na Smíchově 1922–1925, palác Dunaj 1930 a nájemní domy ve Vršovicích, Holešovicích, Hlubočepech). Josef Gočár(automatických mlýny v Pardubicích 1909–1925, Wenkeův obchodní dům v Jaroměři 1909–1911, dům U Černé Matky Boží v Praze 1911–1912, Legiobanka v Praze 1921–1923), regulační plán a soubor škol v Hradci Králové. František Kavalír (hotel Grand v Českých Budějovicích 1908–1909, Veřejná obchodní škola v Praze na Vinohradech 1924–1925, přestavba usedlosti Hřebenka 1926–1928, vily Letošníkových a Uhlířových na Babě 1932). Jan Letzel (lázeňská budova v Mšeném-lázních 1905, Obchodní a průmyslové muzeum v Hirošimě (Atomový dóm), který jediný přestál útok atomovou bombou v roce 1945, a řada dalších staveb v Japonsku 1908–1917). Otakar Novotný(Štencův dům a desítky dalších realizací v Čechách, k mimořádným náleží Spolkový dům S.V.U. Mánes na Masarykově nábřeží v Praze). Jaroslav Vondrák (nájemní domy na Vinohradech, v Holešovicích, v Bubenči 1904–1912, Ústřední dúm Ořechovka (obchody, kino, restaurace, kavárna a vinárna) 1920–1921, vlastní vila v pražských Střešovicích 1923–1924). Bohumil Wajgant (obytné domy Chopinova 6-8, Praha-Vinohrady 1909, činžovní dům Josefa Jihlavce v Hradci Králové 1914, vila Tesařových v Hradci Králové 1928–1929.)

Dále Adolf Benš (Divišova vila v Praze-Troji 1930, vlastní vila v Praze Nad Paťankou 1937–1938, odbavovací hala na letišti v Ruzyni 1937, budova Elektrických podniků Prahy; spoluautor Josef Kříž). Bohuslav Fuchs (více jak 150 staveb, např. Hydroelektrárny Třeština–Háj 1920–1922, penziony v Bílé čtvrti v Luhačovicích 1926–1927, hotel Avion v Brně 1927, Pavilon města Brna na Výstavišti 1927, Kolonie Nový dům 1927, Obchodní dům Pešat v Moravské Ostravě 1932). František Lydie Gahura (radnice města Zlína 1920–1923, kostel v Miškovicích 1926, řada zlínských realizací – obytné čtvrti zaměstnanců a továrních budov závodů Baťa, obchodní dům Baťa, Velké kino, Baťova nemocnice 1923–1938, památník Tomáše Bati ve Zlíně 1933). Jaromír Krejcar (vila Vladislava Vančury Zbraslav 1923, OD Olympic v Praze 1924–1927, Kancelářský dům Jednoty soukromých úředníků na Vinohradech 1930–1931, Čs. pavilon na Světové výstavě v Paříži 1937). Ernst Mühlstein (Schückova vil v Troji 1928–1929, obchodní dům Te-Ta v Praze 1933, nájemní dům bloku „Molochov“ na Letné 1937–1938). Kamil Roškot (divadlo v Ústí nad Orlicí 1934–1935, úprava hrobky českých králů ve svatovítské katedrále na Pražském hradě 1934–1935, zdymadlo Vrané nad Vltavou 1931, Brandýs nad Labem 1931, Štěchovice 1937–1942). Josef Štěpánek, s Bohuslavem Fuchsem společná realizace vodní elektrárny a rodinného domu v Háji u Mohelnice, vila sochaře Pelikána v Olomouci, přehrada s vodní elektrárnou v Předměřicích nad Labem.

 

Dr. Oldřich Janota
kurátor expozice 150 let Jana Kotěry