UArchitects: Interpretace kontextu

Kontext (místo) je vyjádřením souvislostí, které jsou lidé schopni u objektů vidět, vnímat, cítit a posoudit. Závisí na zkušenostech, díky nimž mohou lidé kontextu a všem prvkům, které s ním souvisejí, porozumět.

S ohledem na řečené se ateliér pokouší soustředit svou pozornost na interpretaci kontextu a na způsob, jakým tato interpretace ovlivňuje pracovní metody a proces návrhu projektu. Jím vytvářená architektura určuje vztahy k místní kultuře. Základem je představa, že globální architektura je funkční, jen pokud je schopná se přizpůsobit typologii, charakteru nebo materiálům používaným v místním kontextu. V současné globální éře zastává ateliér názor, že architektura by měla začínat zkoumáním místní identity ve vztahu ke globální společnosti. Jeho interpretace kontextu je založena na dvou tématech: kultura a identita.

Piraeus Light Tower, Atény, Řecko, 2010

Při pohledu z moře nový návrh věže v Pireu spojuje věž s mořem, s okolím a městem Atény. Ve dne se tak děje za nových dynamických programových náplní věže, v noci díky interaktivní světelné architektuře, která bude na fasádě odrážet život Atén. Přízemí, první a druhé patro budou vymezeny pro vhodné programy, jaké představuje divadlo/kino, restaurace/kavárna  a hotelová hala s kongresovými místnostmi. To dodá za dne  i v pozdějších večerních hodinách stavbě živou náplň.  Výsledkem je nová kulturní identita přístavu v Aténách.

School ‘t Hofke, Eindhoven, Nizozemí, 2013

Jde o speciální základní školu s pěti různými skupinami uživatelů, které pracují společně v jedné budově a využívají také společně zařízení určená k výuce, pečovatelské službě, sportu a zařízení umístěná v okolí. Ve škole je 16 tříd, tři skupiny hlídaných dětí, jedna skupina se zvláštní výukou, jedny jesle/mateřská škola a jedna tělocvična. Budova má sociální kontakty k okolí a má rovněž k dispozici místnosti pro spolky a sdružení, které je chtějí využívat pro mimořádné konzultace a k poradám.


Ve stávajícím projektu se rovněž hledalo spojení se starou školou, neboť lidé žijící v jejím okolí si jí vážili. Bílá barva fasády se tedy přímo vztahuje ke stejné barvě předešlé školy. Cihly jsou pokládány vertikálně, aby se dosáhlo efektu struktury kůry velkého stromu, což rovněž ovlivnilo celý návrh. Povrchová struktura fasády má vztah ke kontextu a propojuje se s ním. Cihly se vyrábějí v nedalekém okolí, což má pozitivní vliv na prostředí; nejsou dováženy z jiné části země. Otevřený prostor budovy uprostřed školy je odvozen od existující školy a je také místem, kde se různí uživatelé školy setkávají. Je doslova spojením mezi levou a pravou stranou a jádrem budovy, kde se nacházejí přizpůsobivé prostory pro obecné využití. Při plánování byly respektovány i monumentální stromy, které tvoří nedílnou součást navrhované stavby. Linie prvků fasády předešlé školy jsou připomenuty liniemi dlažby hřiště.

Sports centre Zaanstad, Zaanstad, Nizozemí, 2015

Nová budova sportovního centra Zaanstad-Zuid byla postavena ve čtvrti Poelenburg u ulice De Weer. Urbánní zástavbu mezi zeleným prostorem v této ulici a vodní plochou podél M. L. Kingweg tvoří střídavě uzavřené bloky domů a obchodů a otevřenější uspořádání školních budov a církevního centra. Sportovní centrum bylo postaveno uvnitř stejného bloku jako přilehlé vyšší odborné školy Pascal-Zuid a De Faam. Obě tyto instituce pak společně hřiště, které je rozděleno na tři části, využívají během dne. Studenti mají k dispozici denní vstup, který vede přímo na hřiště. Večer a o víkendech využívají sportovní halu sportovní spolky a skupiny z okolí, které navštěvují také kavárnu, konferenční místnost a tribuny schopné pojmout až 300 diváků. Večerní vstup je na druhé straně budovy.
Základem koncepce je změna užívání přes den a večer. Prostorové uspořádání celku určují přístupové cesty z postranního vchodu na hřiště a od hlavního vchodu do ulice De Weer.

Záměrně není sportovní hala pojímána jako „uzavřená schránka“, naopak byla snaha najít cestu, jak ji otevřít. Na strategických místech se otevírá vůči vnějšímu světu, aby mohlo docházet k interakci s veřejností. Okna ve sportovní hale byla umístěna v různé výšce, vysoká směrem k obloze a nízká k zemi. Velká, vysoko umístěná okna pod střechou, která umožňují průnik denního světla od severu, jsou nesmírně užitečná během hodin tělocviku. Nízká okna umožňují nahlížet do haly při cvičení; procházející mohou sledovat nohy sportovců běhajících v hale, ale současně je zamezeno jejich oslňování protisvětlem například při střelbě na branku.

Pro zajištění rozmanité interakce mezi budovou a okolím byla navržena vnější fasáda, jejímž prostřednictvím se může toto vzájemné působení projevovat decentním způsobem. Fasáda z vertikálních polykarbonátových panelů je na některých místech uzavřena, na jiných má otvory a na dalších je navržena tak,
aby měla poloprůhledný dvojitý povlak. Využití dřevěné střechy je novým trendem ve sportovních halách. Konstrukce dřevěné střechy, která současně funguje jako strop, podstatně přispívá k prožitkům sportovců i diváků. Perforovaný vzor napomáhá jemnému rozvrstvení ohromného povrchu stropu. Koncepce založená na rozdílu mezi denním a večerním užíváním byla rovněž základem pro uspořádání fasády. Nahoře odhaluje polykarbonátová fasáda večerní sportovní aktivity a setkání lidí z okolí. Dole byla použita došeda zbarvená cihla, za níž jsou šatny a školní prostory využívané za dne. Pro cihlové zdivo jsou zvoleny světlé cihly pokládané jako dlaždice. Speciálně pro tento projekt byl původní reliéf nahrazen reliéfem dvou kulatých prostřihů, dodávajících fasádě lehce stínový dezén, jenž kontrastuje s horní poloprůhlednou polykarbonátovou fasádou. Záměrem provedení chodeb, kavárny a šaten bylo vytvořit interiér přispívající k pohybu lidí uvnitř budovy. Výzdoba podlaží a jejich vzhled inspirují sportovce k pohybu a rozehřátí předtím, než vstoupí do šaten.


www.uarchitects.com

 

Zdroj: redakce AW, Organic City 2016