Martin Netolický: Architektura Pardubického kraje včera a dnes

Martin Netolický, hejtman Pardubického kraje

Člověk ani nemusí být znalcem architektury, aby poznal, že krásné prostředí s dobrými užitkovými vlastnostmi mu zpříjemňuje život, pozitivně ovlivňuje jeho náladu a někdy mu i dodává energii.

V Pardubickém kraji máme takových staveb poměrně hodně. Kromě těch opravdu historických, hradů, zámků či kostelů, to jsou zejména díla architektů 20. století a samozřejmě také některé stavby současných autorů.

Také Pardubický kraj a jeho příspěvkové organizace mají tu čest některé z těchto cenných staveb využívat. Jedna z budov Krajského úřadu Pardubického kraje vznikla podle návrhu architekta Ladislava Machoně pro tehdejší Ředitelství pošt a telegrafů v 20. letech minulého století a dodnes působí velmi moderním, důstojným a inspirativním dojmem. Před několika lety kraj zachránil před zbouráním bývalou reálku architekta Františka Schmoranze z  2. poloviny 19. století a po přestavbě ji také využíváme pro náš úřad. Nyní zvažujeme koupi několika historických domů na Příhrádku v těsném sousedství pardubického renesančního zámku, který spravujeme. Po rekonstrukci by mohly sloužit našim kulturním institucím.

Mrzí mě však stav dvou dalších významných budov v Pardubicích – Winternitzových mlýnů a nádraží. Obě potřebují velké investice a větší zapojení do infrastruktury města. Pardubický kraj se spolu s městem Pardubice podílí na projektu takzvaného Přednádraží, které by mělo být organickým propojením různých druhů dopravy, ale zároveň také příjemným místem pro čekání či odpočinutí cestujících.

Městem, kde se daří propojovat historické kulturní dědictví se současnou architekturou, je v našem kraji především Litomyšl. Zámek zařazený na seznamu památek UNESCO, je každoročně místem mezinárodního operního festivalu na zámeckém nádvoří. Do okolní krajiny ale zapadly i nové budovy krytého plaveckého bazénu od ateliéru ARCHITEKTI D.R.N.H. a modlitebny Církve Bratrské Zdeňka Fránka. Pardubický kraj letos v létě otevřel v Litomyšli také rekonstruované muzeum s moderní přístavbou podle návrhu architekta Josefa Pleskota.

Pardubický kraj už několik let spolupracuje s Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě a Svazem podnikatelů ve stavebnictví na vyhlašování Stavby roku Pardubického kraje. Není to soutěž jen architektonická, posuzují se také práce projektové a technické provedení. Jsem rád, že můžeme na Achitecture Week přestavit také tyto pozoruhodné stavby, které vznikly na různých místech Pardubického kraje v posledních letech. A věřím, že někdo ze šikovných dětí z Pardubic, Chrudimi a Moravské Třebové, které zde vystavují své kresby v projektu Hravý architekt, se k autorům těch nejzajímavějších staveb roku časem připojí.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Po stopách moderní architektury Pardubického kraje

Pardubický kraj, kraj významných architektonických památek

Vydejte se po stopách staveb, které mají svoji nenahraditelnou architektonickou hodnotu. V Pardubickém kraji jich naleznete bezpočet. Svými realizacemi obohatily toto území i takové osobnosti, o nichž se dočtete v učebnicích studentů architektury. Jsou mezi nimi například Josef Gočár, Pavel Janák nebo Jan Kotěra. Ze současných es architektury můžeme uvést Zdeňka Fránka nebo Josefa Pleskota.

Když už zmiňujeme architekta Janáka, není možno nevzpomenout jeho nejvýznamnější stavbu, kterou je pardubické krematorium postavené ve slohu národního dekorativismu. Právě zde ztvárnil jeden z největších českých herců, Rudolf Hrušínský, svoji nezapomenutelnou roli Karla Kopfrkingla ve filmu Juraje Herze s názvem Spalovač mrtvol.

Není na co čekat, jen ho objevovat a obdivovat…

 

  1. Automatické Winternitzovy mlýny/Automated Winternitz Mills

Mezi Mosty 436, Pardubice

autor: Josef Gočár

realizace: 1909–1911

přestavby: 1919, 1922, 1926

Mlýny si nechali postavit továrníci Egon a Karel Winternitzové na břehu řeky Chrudimky podle návrhu Josefa Gočára. Fasáda stavby je zdobena vystupujícími kruhy a prokrajovanými čtverci. Automatické mlýny jsou dokladem Gočárova přechodu od moderny ke kubismu.

 

Pro objekt jsou typické šikmé trnože, kosé římsy, štíhlé pilíře a lomené okenní tabule, které dotvářejí kubistický charakter objektu.

 

  1. Krematorium/Crematorium

Pod Břízkami 990, Pardubice

autor: Pavel Janák

realizace: 1921–1923

Krematorium v Pardubicích bylo postaveno podle návrhu architekta Pavla Janáka

v rondokubistickém stylu. U nástupního schodiště se nachází dvě sochy světlonošů

od olomouckého sochaře Karla Lenharta. Obřadní síň je vyzdobena malbou Františka

Kysely. V roce 2009 byla zakončena rekonstrukce objektu, jejíž náklady činily téměř 20 milionů korun. Do širšího povědomí je objekt zapsán díky filmu Juraje Herze Spalovač mrtvol z roku 1968.

 

 

  1. Anglobanka

náměstí Republiky 222, Pardubice

 

autor : Josef Gočár

realizace : 1923–1924

Dílo proslulého architekta Josefa Gočára vyniká průčelím s hranatými polosloupy.

Gočár při realizaci stavby bral v potaz těsnou blízkost pozdně gotické městské

věže a k potažení nízkých pultových střech bankovního domu použil měděný plech,

který je umístěn i na proslulé střeše sousední tzv. Zelené brány.

 

Zdroj: redakce AW 2014