Jože Plečnik v Praze: Výstava ke 150. výročí narození

Slovinský architekt a urbanista Jože Plečnik narozený 23. ledna roku 1872 v Lublani měl být původně dle přání otce tesařem, v jehož dílně se také vyučil. Po získání státního stipendia studoval na průmyslové škola ve Štýrském Hradci. Následně absolvoval studia architektury na vídeňské umělecké akademii pod vedením prof. Otto Wagnera, v jehož architektonickém ateliéru také pracoval. V roce 1901 si pak Plečnik založil ve Vídni vlastní ateliér. Zároveň na akademii navázal blízké a celoživotní přátelství s českým spolužákem Janem Kotěrou (1871-1923), na jehož doporučení se stal Plečnik profesorem na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, kde působil celých 10 let. Tuto etapu svého života bral Plečnik velmi zodpovědně a věnoval se tak více svým povinnostem v rámci působení na škole, nežli vlastní tvorbě a snažil se být pro studenty dobrým mravním příkladem. Na počátku dvacátých let byl jmenován architektem Pražského Hradu a zahájil přestavby pro reprezentativní sídlo prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Tohoto nelehkého a významného úkolu se Plečnik zhostil s hlubokým porozuměním daného místa, jeho historie a důležitosti. S citem pro detail, ale i monumentálnost a gradaci hmot a uchopení celkových prostor, vytvořil Jože Plečnik potřebnou sounáležitost již stojících architektonických prvků a těch nově zbudovaných, a to včetně krajinného rázu. Vytvořil tak reprezentativní a výtvarně jednotný a fungující prostor.

Mezi další Plečnikovy počiny v Praze patří například Kostel Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech. Úkolu se zhostil po delším váhání a petici předních architektů. Monumentální chrám s širokým jednolodním prostorem a krytým kazetovým stropem s věží byl vystavěn mezi léty 1928–1932. Stavba dominující prostoru náměstí je v interiéru podivuhodně zmírněná a kontemplativní a vrcholí v současné době oválným oltářem z roku 2018.

Plečnikovo působení lze zaznamenat také v Lánech, letním prezidentském sídle, kde vybudoval například sloupořadí s lvími hlavami či kašnu komponovanou z kamenných pyramid.

Během svých profesorských let vychoval Plečnik na 50 architektů, kteří následně přispěli k vysoké úrovni české moderní architektury. Příkladem lze jmenovat Otto Rothmayera, Karla Štipla či Karla Řepu. Jože Plečnik také stojí za inspirací Pavla Janáka a Josefa Gočára v rozvoji, respektive položení základů českého kubismu.

Plečnik zároveň působil od roku 1921 také jako profesor architektury na Univerzitě v Lublani, kde byl až do roku 1956. V roce 1957 umírá ve svém domě v Lublani.

Organizátorem projektu je Správa Pražského Hradu ve spolupráci s našim festivalem Architecture Week. Společně připravujeme řadu událostí včetně výstavy v období 1.6. – 31.10. 2020 v prostorech Hradu a v Lánech. Dále pak přednášky, workshopy, procházky a v neposlední řadě již tradičně program pro děti Hravý architekt. Hlavním kurátorem projektu je Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc., Hon. FAIA.

Zmíněná výstava navazuje na již probíhající expozici v Lublani nazvanou Jože Plečnik v Praze.

 

„Chci-li dělat dobrou architekturu, musím být dobrým člověkem.“   Jože Plečnik

 

Kristina Pourová, kurátorka výstavy Pražská moderní architektura