70F architecture – Bas ten Brinke

70F architecture je pokroková architektonická firma, která se v první řadě zabývá rezidenčními  a komerčními stavbami. Rukopis 70F architecture nejlépe vystihuje termín spartánská hypermoderna. Design je funkční a použité materiály pevné a drsné, atmosféra zářivě jasná a ukázněná, bez kompromisů. 

Ateliér 70F získal několik ocenění, včetně ceny na World Architecture Festival v roce 2008. Návrhy byly publikovány ve více než 100 médiích ve více než 50 státech. Mezinárodní tým vede vedoucí architekt Bas ten Brinke (*1972, Amsterdam).

Stavby sledující funkci

Cílem 70F je vytvářet místa, kde by lidé mohli být sami sebou, kde se všechno týká jich. Proto navržené kancelářské budovy nikoho nerozptylují a stojí skromně v pozadí, jsou to stavby rozkvétající ve své podstatě.

Výchozím bodem každého návrhu firmy 70F je promyšlená koncepce, v níž se architektura podrobuje funkci a pocitům. Zadruhé se nejen budově samotné, ale i každé jednotlivé místnosti dostává pozornosti, jakou si zaslouží. Každý prostor má své ohnisko a energii, je navrhován s láskou pro detail a využití materiálů s cílem přesně jej definovat. 70F se soustřeďuje na lidi, nikoli na nakreslené linie.

Moravský kostel

Chcete-li poznat význam prostoru, měli byste navštívit obec Moravského kostela v Amsterodamu. Farníci žijí většinou na jihovýchodě, v méně privilegované části města, a pocházejí z bývalé nizozemské kolonie Surinam. Obec konala po celé roky své obřady na parkovišti a trvalo 15 let, než se farníkům podařilo našetřit dostatek prostředků, aby mohli začít s výstavbou vlastního svatostánku. Výsledkem je Wi Eegi Kerki (surinamsky Náš vlastní kostel). Není to jen vítaný zdroj inspirace v oblasti, ale i místo, kde se lidé mohou cítit blíž božské podstatě a sami sobě. Pro liturgii jsou velmi důležité světlo, bílá barva a jednoduchost a tyto prvky jsou také ústředním motivem stavby. Nejlépe je to cítit ve vstupní hale. Návštěvníci projdou pod balkonem vestavěným volně v patře. Devět metrů vysoký prostor vyvolává dojem, že je větší, než ve skutečnosti je. Nad celou šířkou poklidně působícího sálu se klene 13 metrů vysoká věž se střešním oknem umožňujícím slunečnímu světlu, aby dopadalo na bílou zeď, na niž se návštěvník dívá. Pro většinu z nich však zůstává záhadou, odkud to světlo skutečně přichází. Během mše se na této neposkvrněné bílé zdi vytvářejí stíny. Wi Eegi Kerki je prostor vnitřního míru. Místo sebereflexe a vzácných setkání. Místo ticha, kde zní gospely. Střízlivá a introvertní stavba, kde každý může projevovat svou víru vlastním způsobem.

Vila Stamerbos

Je to pracovní vila – sídlo firmy stojící na předměstí v Almere. Sdružuje v sobě pochopitelně vlastnosti bydlení i pracoviště, vnitřku a vnějšku, soukromí a sdílení prostoru.
Zvnějšku jako by úplně zapadala do svého okolí. Šedivá fasáda má barvu holandského nebe a dodává vile vzhled pevnosti; je jakoby monolitická a nelákavá. Ale interiér je charakterizován otevřeností. Místnosti vplývají jedna do druhé. Například v obývacím pokoji v nejspodnější části budovy je volně zavěšený komín, oddělující prostor od přilehlé jídelny, která plynule přechází v kuchyň. Tyto tři plochy spojuje dvacet metrů dlouhá skleněná fasáda, jež poskytuje výhled do zahrady uspořádané jako park. Každá z místností má svou identitu a ohnisko, v každé z nich se cítíte jinak. Rodina může trávit čas pospolu, každý o samotě a všichni o samotě spolu: je tu místo pro každého, požadavky každého jsou uspokojeny. První patro má poloviční rozlohu a je vybaveno jako kancelář, v níž může pracovat osm lidí. Popírá starou představu, že soukromí a veřejný prostor jsou dvě rozdílné domény. Obě poschodí splývají, jedno přechází mnoha způsoby v druhé. Například na schodiště se lze dostat z obývacích prostor, ale i služebním vchodem po straně vily. Schodiště se štěpí  do chodeb, což zdůrazňuje separaci i vazbu mezi prací a domovem. To činí kancelářský prostor – stejně jako celé první patro – místem důvěry a otevřenosti. Kancelář je místem, kde tvůrčí mysl nachází inspiraci, místem sdílení myšlenek.


www.70f.com

 

Zdroj: redakce AW, Organic city 2016