Výstava Architektura v prostoru a čase – Renesance

Časové zařazení
15. stol. – 16. stol. vznik a rozvoj v Itálii
Od roku 1492 do 1620 sloh importován na území dnešní České republiky

I. CHARAKTERISTIKA A HLAVNÍ ZNAKY

Renesanční architektura je inspirována antickými, zejména římskými stavbami, ústředním bodem a mírou všech prvků je člověk, nastává období humanismu. V protikladu ke gotické vertikalitě nastupuje vyjádření horizontality.

II. STAVEBNÍ PRVKY

ZDI – omítané a obkládané FASÁDA – plochá, často zdobená sgrafitem (proškrabávanými omítkami), přízemí často zdobené bosáží, užívá se ATIKA (prodloužení fasády budovy nad hlavní římsu; opticky zvyšuje budovu a pro pohled z ulice částečně zakrývá střechu, může mít formu falešného atikového patra)

ŠTÍTY – TROJÚHELNÍKOVÝ, OBLOUČKOVÝ, VOLUTOVÝ: výrazné, tvarově bohaté, římsou od fasády oddělené štíty, dále členěné pilastry, lizénami a volutami, na vrcholu zdobené koulemi, sochami apod.

OKNA – sdružená s rovným nadpražím, nadokenní římsy, profilované ostění a parapet

ARKÁDY – řada oblouků oddělených sloupy či pilíři (mezilodní, vícepatrové, slepé arkády, arkádové dvory, arkádová nádvoří, arkádové ochozy) PORTÁLY – architektonickými nebo jinými výtvarnými prvky ozdobené orámování vstupu do budovy: nadpraží ve tvaru architrávu (vodorovný pravoúhlý překlad nesený podporami), archivolty (specifický typ klenby k zaklenutí portálů) nebo jejich kombinace, po stranách pilastry (polosloup – napodobuje sloup, má pouze dekorativní úlohu, na rozdíl od lizény je opatřen patkou a hlavicí) SLOUPY – oddělovaly jednotlivé lodě nebo tvořily s archivoltou arkády do nádvoří atria

• KLENBY
KUPOLE – je sférická klenba tvořená částí kulové nebo jiné rotační plochy nad kruhovým, čtvercovým nebo polygonálním půdorysem

KUPOLE MELOUNOVÁ – průřez kupole není kruh, ale parabolická křivka

KLENBA VALENÁ – klenba ve tvaru půlválce nebo válcové výseče, překlenující prostor mezi dvěma protilehlými stěnami

KLENBA VALENÁ S LUNETAMI – je tvořena hlavní podélnou klenbou, do níž z boku pronikají valené klenby o menším poloměru oblouku, v klenbě jsou tím vykrojeny trojúhelné zářezy, zejména nad okny, které klenbu rytmicky člení.

KLENBA KLÁŠTERNÍ – je klenuta nad čtyřmi stěnami s přímkovou patou

KLENBA ČESKÁ – česká placka, kupole nad čtvercovým prostorem, kdy se kulový vrchlík ze čtyř stran seřízne

KLENBA NECKOVÁ – klenba nad podlouhlými prostorami, kdy kápě užších stran nedosahují až k sobě

KLENBA ZRCADLOVÁ – střední část klášterní klenby je nahrazena plochou výplní, tzv. zrcadlem

KLENBA ZAVĚŠENÁ DŘEVĚNÁ – ramenáty klenby jsou zavěšené na vazné trámy vynášené věšadlem, které je součástí krovu

PLOCHÉ STROPY – obvykle dřevěné nosné trámy s kazetovými výplněmi

ORNAMENTIKA – ornamentální a dekorativní motivy, sgrafita – proškrabávané omítky (rýsované kvádry, „labyrintové“ útvary, fazetové bosy, vegetabilní ornamenty, „psaníčka“, nebo jiné architektonické útvary – kuželky zábradlí, ornamentální zrcadla, vlysy, orámování oken, nadokenní štíty, figurální výjevy atd., ornamenty (rollwerk, beschlagwerk, kartuš, feston, girlanda)

III. STAVEBNÍ MATERIÁLY

DŘEVO – užívané na krovy, trámové kazetové stropy, zavěšené klenby, konzoly říms, pilotové základy

KÁMEN – lomový (základy, smíšené zdivo), opracovaný (sloupy, pilíře, klenby, zábradlí, konzoly, bosování, obklady), leštěný (vnitřní obklady, podlahy)

HLÍNA – užívána ve formě pálených cihel, na režné zdivo, tvárnice a pálené střešní tašky

SKLO – užíváno pro okna

KOV – užíván pro kleštiny krovů, táhla kleneb, konstrukce říms, tepané mříže (železo) a jako střešní krytina (měď)

DALŠÍ MATERIÁLY – užívané jako pomocné hmoty (zlato, stříbro, sádra, asfalt, rákos, proutí, tkaniny, kůže, perleť, smalt, sklo)

IV. TYPICKÉ STAVBY

• Náboženské stavby

CHRÁMY – centrální i bazilikální

KOSTELY
ORATORIA – modlitebny

KAPLE

LORETY – církevní stavby, postavené jako napodobenina kaple v italském Loretu

• Světské stavby

ZÁMKY, PALÁCE, OBYTNÉ DOMY, RADNICE, MASNÉ KRÁMY, DROBNÉ

ZAHRADNÍ STAVBY

V. VÝZNAMNÉ STAVBY

Významné stavby v českých zemích

• Benedikt Ried: Fasády Vladislavského sálu, Pražský hrad, Praha • Huť Benedikta Rieda: Portál kostela sv. Jiří, Pražský hrad, Praha • Paolo della Stella, Bonifác Wohlmut: Letohrádek královny Anny, Pražský hrad, Praha • Hans Vlach, Ulrico Aostalli: Ústav šlechtičen, Rožmberský palác, Pražský hrad, Praha • Ulrico Aostalli: Kaple sv. Vojtěcha, Pražský hrad, Praha • Giovanni Maria Filippi: Matyášova brána, Pražský hrad, Praha • Juan Maria Avostalis del Pambio, Giovanni Lucchese, Hans Tirol, Bonifác Wohlmut: Letohrádek Hvězda, Praha-Liboc • Agostino Galli: Schwarzenberský palác, Praha
Kresby jsou z knihy Ondřej Šefců, Architektura – Lexikon architektonických prvků a stavebního řemesla, vydala Grada Publishing, a.s. 2013.
• Neznámý architekt: Vlašská kaple, Praha • Neznámý architekt: Dům u Minuty, Praha • Neznámý architekt: Přenesený portál ve Staroměstské radnici, Praha • Juda Coref de Herz, Jan Dominik de Barifi’s: Pinkasova synagoga, Praha • Giovanni Maria Filippi?, Jan Mottala de Bonamone: Zámek Moravská Třebová, Moravská Třebová • Polír Václav: Radnice, Nymburk • Antonín Vlach, Baldassare Maggi: Zámek Český Krumlov (na Seznamu světového dědictví UNESCO) • Antonín Vlach, Baldassare Maggi: Zámek Telč (na Seznamu světového dědictví UNESCO) • Leonardo Garovi z Bissena: Zámek Moravský Krumlov • Neznámý architekt: Zámek Opočno • Baldassare Maggi: Zámek Bechyně • Neznámý architekt: Portál radnice, Olomouc • Antonín Vlach, Baldassare Maggi, Antonio Cometta: Zámek Jindřichův Hradec, Jindřichův Hradec • Pietro Ferrabosco di Laino?: Zámek Bučovice • Giovanni Battista Aostalli: Zámek Litomyšl (na seznamu světového dědictví UNESCO) • Neznámý architekt: Zámek Velké Losiny • Neznámý architekt: Zámek Benátky Významné stavby v zahraničí • Filippo Brunelleschi: Ospedale degli Innocenti (Špitál neviňátek), Florencie, Itálie • Arnolf di Cambio, Giotto di Bondone, Francesco Talenti, Filippo Brunelleschi: Dóm Santa Maria del Fiore, Florencie, Itálie • Filippo Brunelleschi: Bazilika San Lorenzo, Florencie, Itálie • Filippo Brunelleschi: Chrám San Spirito, Florencie, Itálie • Filippo Brunelleschi: Palazzo Medici Riccardi, Florencie, Itálie • Leon Battista Alberti: Katedrála Tempio Malatestiano, Rimini, Itálie • Neznámý architekt: Palazzo della Cancelleria, Řím, Itálie
• Donato Bramante: Poutní kostel Santa Maria della Consolazione, Todi, Itálie • Donato Bramante: Bazilika sv. Petra ve Vatikánu, Řím, Itálie • Giacomo Barozzi da Vignola, Giacomo della Porta: Kostel Il Gesú v Římě, Itálie • Antonio da Sangallo, Michelangelo Buonarroti, Giacomo Barozzi da Vignola, Giacomo della Porta: Palazzo Farnese, Řím, Itálie • Giacomo Barozzi da Vignola: Villa Farnese, Caprarola, Itálie • Jacopo Sansovino: Knihovna sv. Marka, Benátky, Itálie • Andrea Palladio: Villa Rotonda, Vicenza, Itálie • Juan Bautista Alfonsis de Toledo, Juan de Herrera: Klášter a sídlo El Escorial, Escorial, Španělsko (na seznamu světového dědictví UNESCO) • Zámek Azay-le-Rideau, Azay-le-Rideau, Francie • Zámek Chenonceau, Francie • Zámek ve Fontainebleau, Fontainebleau, Francie (na Seznamu světového dědictví UNESCO) • Kostel St. Michel, Dijon, Francie • Nicolas Bachelier: Palác Assézat, Toulouse, Francie • Radnice, Brémy, Německo • Wawel, Krakov, Polsko (na Seznamu Světového dědictví UNESCO)

VI. HLAVNÍ PŘEDSTAVITELÉ

Filippo Brunelleschi / Michelozzo di Bartolomeo / Arnolf di Cambio / Giotto di Bondone / Francesco Talenti / Leon Battista Alberti / Donato Bramante / Giacomo Barozzi da Vignola / Giacomo della Porta / Michelangelo Buonarroti / Andrea Palladio / Nicolas Bachelier / Benedikt Ried / Paolo della Stella / Bonifác Wohlmut / Hans Vlach / Ulrico Aostalli / Giovanni Maria Filippi / Arcivévoda Ferdinand Tyrolský / Agostino Galli / Juda Coref de Herz / Jan Dominik de Barifi s / Jan Mottala de Bonamone / polír Václav / Antonín Vlach / Baldassare Maggi / Leonardo Garovi z Bissena / Antonio Cometta / Pietro Ferrabosco di Laino / Giovanni Battista Aostalli / Giovanni Ventura / Alexandr Collin / Giovanni Battista Bossi de Campione / Walter Hirsch ze Sangelbergu / Jan Maria Aostalli / Mateo Borgorelli / Marco Spazio de Lanzi / Walter Hirsch ze Sangelbergu / Giovann Stazio / Pietro Gabri / Michael Kramer

Zámek Litomyšl, Litomyšl, autor: Giovanni Battista Aostalli, 1568–1581
Schwarzenberský palác, Praha, autor: Agostino Galli, 1545–1567
Letohrádek královny Anny, Pražský hrad, Praha, autoři: Giovanni Spazio, Giovanni Maria Aostalli Paolo della Stella, Hans Tirol, Bonifác Wohlmut, 1538–1565
Zámek Červená Lhota, po r. 1530

 

Příspěvek v 2014