English
Juscelino Kubitschek
Mluvit o prezidentovi Juscelinu Kubitschekovi je těžký úkol, vzhledem k jeho bohatému a velkolepému životu, plnému realizace. Tento muž vize, jehož matka měla české předky, výrazně změnil tvář Brazílie svou prací, silou, vytrvalostí a vírou v lid této země, který mu laskavě říká pouze Juscelino, nebo JK, což odkazuje na stupeň důvěrnosti, kterého dosáhl díky svému vztahu k brazilským občanům.
Vystavené Fotografie, laskavě poskytnuté Memoriálem JK, jsou výsledkem bádání v rodinných sbírkách JK, obsahujících mnoho psaných dokumentů a více jak 15 BOD Fotografií, ze kterých bylo několik vybráno, aby ilustrovaly životní pouť tohoto tak mimořádného muže.
Jsem si jista, že ti, kdo vstoupí do této části výstavy, která mapuje dlouhé období v historii Brazílie, viděné z perspektivy JK, budou hluboce osloveni velikostí Juscelina Kubitscheka.
Vítejte a poznejte něco málo z Brazílie.
Leda Lucia Camargu Velvyslankyně Brazílie v České republice
Juscelino Kubitschek de Oliveira (1902-1976) byl synem Joáo Césara de Oliveiry a Júlie Kubitschek. Jeho matka, která pocházela z emigrantské rodiny, se přistěhovala do Brazílie z Třeboně v jižních Čechách v letech 1830-1835. Jeho příjmení je německým přepisem původně českého příjmení Kubíček.
Kubitschek se narodil dne 12. září 19DZ v městečku diamantových dolů Biamanti-na, ve státě Minas Eerais. Ješte jako malý chlapec, po smrti svého brazilského otce, přijal české příjmení své matky Kubitschek. Po skončení místního semináře absolvoval praxi na univerzitě v Minas Gerais a promoval v roce 1927.
Poté studoval dva roky v nemocnicích v Paříži, ve Vídni a v Berlíně. Po návratu do Brazílie zakládal soukromou praxi v Belo Horizonte a v témže roce se oženil se Sarah Gomes de Lemos. Během povstání v roce 1932 pracoval jako lékař u státní policie v Minas Gerais.
Vstup do politiky
Kubitschek vstoupil do politiky v roce 1933, kdy byl jmenován tajemníkem vlády ve státním kabinetu Minas Gerais. □ rok později byl zvolen do Federální poslanecké sněmovny, kde setrval až do listopadu 1937, kdy prezident Getúlio Vargas zrušil Kongres a tím uvolnil cestu ke vzniku pravicového státu „Estado Novo“. Kubitschek se vrátil k lékařství. Přijal však jmenování do Funkce starosty hlavního města státu, Belo Horizonte, které mu udělil Benedito Valadares v roce 1940.
Krátce před pádem Vargase byl Kubitschek jedním ze zakladatelů Vargasovy sociálně demokratické strany [PSD]. V roce 1945 byl touto stranou zvolen do Federální poslanecké sněmovny. V roce 1950 byl jmenován guvernérem státu Minas Berais a díky svým snahám o rozvoj státní ekonomiky a zejména o zavedení celostátní elektrické sítě si vybudoval velmi dobrou pověst.
Prezidentský úřad a rozvojové programy
V prvních prezidentských volbách, uspořádaných po smrti prezidenta Vargase v roce 1954, navrhli přívrženci bývalého prezidenta Vargase na jeho místo Jus-celina Kubitscheka.
Kubitschek ve své kampani sliboval „50 let pokroku v pěti letech“. Aby tento slib splnil, stanovil „program cílů“. V tomto programu byl největší důraz kladen na ocel, automobilový průmysl, stavbu lodí, kovoobráběcí průmysl a také na elektrickou energii a dopravu. Kubitschekova administrativa využívala k urychlení rozvoje širokou řadu různých prostředků. Tarify byly přehodnoceny směrem nahoru, zahraniční měna byla upravena tak, aby podporovala dovoz nutných výrobních prostředků. Začaly se nabízet úvěrové programy Banco do Brasil a Banky národního ekonomického rozvoje.
Domácí i zahraniční investoři byli povzbuzováni, aby zakládali nebo rozšiřovali svá odvětví, a mnoha projektů se ujala samotná vláda.Kubitschekova vláda byla významná z několika důvodů. Byla důležitým demokratickým obdobím s nepatrnými omezeními svobody jednotlivce. Vyznačovala se pozoruhodným kulturním rozvojem s rychlým růstem vydavatelského průmyslu, objevila se řada nových spisovatelů, esejistů, básníků, ale také skladatelů, malířů a sochařů. Vzniklo také velmi aktivní, vpravdě národní, divadlo, zejména ve městech Rio de Janeiro a Sáo Paulo.
Juscelino Kubitschek se ujal vedení latin-sko-amerických národů vyhlášením svého návrhu na „Operation Pan America“ [Operace Panamerika). Na základě tohoto programu spolupráce celého regionu pro rozvoj Latinské Ameriky vznikl nový plán Alliance for Progress, Aliance pro pokrok.
Výstavba města Brasília
Nejvelkolepější částí Kubitschekova programu bylo vybudování nového hlavního města s názvem Brasília, 700 mil ve vnitrozemí Brazílie. Město postavili za méně než čtyři roky a statut hlavního města byl Brasílii oficiálně udělen před skončením volebního období J. Kubitscheka.
V deltě řeky Amazonky byla z Brasílie do města Bělém postavena silnice v délce 1 400 mil; dále byla zahájena stavba další, dokonce ještě delší silnice vedoucí z nové metropole do Porto Velho na horním toku Amazonky a kratší silnice byly vybudovány do měst Rio de Janeiro a Sáo Paulo.
Bynamickým ředitelem tohoto programu byl sám J. Kubitschek. Svými průběžnými návštěvami rozvojových projektů po celé zemi se stal velmi populární. Ve svých proslovech stále povzbuzoval své krajany a jeho optimismus ovlivnil mnoho Brazilců, jimž dal víru ve schopnosti jejich země. Po ukončení jeho funkčního období si i další brazilské režimy uvědomovaly, že je nutné významně podporovat hospodářský rozvoj.
Brasília
Záměr přesunout hlavní město Brazílie do vnitrozemí obsahovaly už brazilské ústavy z let 1891,1934 a 1948, ale stavba začala nabývat reálnějších obrysů až v roce 1956.
Architekt Oscar Niemeyer a urbanista Lucio Costa zahájili práce v únoru 1957. Přes 30 000 dělníků přicházelo ze všech koutů země, zejména ze severovýchodu. Stavební práce probíhaly ve dne v noci, protože cílem bylo dokončit Brasílii do 21. dubna 1960 na počest „Inconhdéncia Mineira“, významného brazilského hnutí za nezávislost, k němuž došlo v roce 1776. Výstavba byla hotova ještě před stanoveným termínem. Nová metropole měla sjednotit všechny brazilské regiony, vytvořit pracovní místa, zaměstnat pracovní síly z brazilského severovýchodu a stimulovat hospodářství na středozápadě a na severu země.
Hlavní město Brasília bylo ihned po svém slavnostním dokončení považováno za mistrovské dílo moderní urbanistiky i architektury a později v roce 1987 bylo zařazeno na seznam světového dědictví UNESCO.
Období po ukončení mandátu JK
Kubitschek opustil prezidentský úřad v lednu roku 1961. 0 pár měsíců později byl zvolen senátorem za stát Goiás. Oznámil svou kandidaturu na znovuzvolení prezidentem a v mezidobí takticky podporoval prezidenta Goularta, který býval dříve jeho viceprezidentem.
Když byl v roce 1964 prezident Goulart svržen armádou a moci se chopil nový režim, který občanům odňal jejich občanská práva, stal se Kubitschek jednou z prvních obětí. Přišel o své křeslo v senátu a byla mu na 10 let zakázána jakákoli politická činnost. Odešel na nějaký čas dobrovolně do exilu do Spojených států a po svém návratu do Brazílie v říjnu 1965 mu bylo nařízeno domácí vězení. Po roce 1967 žil pod přísným policejním dohledem a jeho pokus o vytvoření nové opoziční skupiny „Frente Ampla“ s bývalým oponentem Carlosem Lacerdou byl nakonec vládou zakázán.
Protože nemohl pokračovat ve své politické dráze, stal se Kubitschek investičním bankéřem. 22. srpna 1976 zemřel při automobilové nehodě na dálnici z Ria do Sáo Paula. V době své smrti byl Kubitschek tak oblíbený, že vojenská vláda vyhlásila tři dny státního smutku.
Známé citáty JK
„Nikdo nemůže mít jiný zájem, než je ten na zajištění zákona svobody, bez níž nelze žádný národ považovat za civilizovaný.“
„Je zbytečné zavírat oči před realitou. Pokud tak činíme, realita nám otevře oči a vnutí nám svou přítomnost.“
„Věřím ve vítězství ducha, který potvrzuje a usiluje o velikost národa, ducha, který odmítá negaci, nevíru a planou zášť.“
„K obraně našeho vlastního přežití považuji za nutné urychlit pokrok v Brazílii a zahájit její rozvoj.“