English
K připomenutí odkazu Josipa Plečnika vzniká samostatná publikace „Josip Plečnik, stredoeurópský architekt“, která rozšíří poznání o jeho tvorbě a vlivu v mezinárodním kontextu. Přinese i současnou reflexi tohoto nadčasového díla včetně novodobých rekonstrukcí jeho staveb a stane se trvalým dokumentem o jednom z nejvýznamnějších architektů střední Evropy.
Uplynulo již více než celé století od chvíle, kdy Josip Plečnik opustil místo profesora na pražské Uměleckoprůmyslové škole, a více než čtvrt století od velkolepé retrospektivy jeho díla na Pražském hradě. Jeho působení v Praze mělo významný ohlas i na Slovensku – Plečnik sbíral artefakty slovenského lidového umění a do vývoje slovenské architektury zasáhli i jeho žáci, zejména Jindřich Merganc. Jeho dílo však neztratilo nic ze své aktuálnosti a inspirativní síly.
Publikace přinese hlubší vhled do jednotlivých fází Plečnikovy tvorby s důrazem na jeho vztah k architektonickým tradicím antiky, renesance a modernismu. Přiblíží jeho rané období ve Vídni (1892–1911), kdy se z tovaryše truhlářského řemesla stal posluchačem prestižní mistrovské školy prof. Otto Wagnera na Akademii výtvarných umění. Plečnik se stal Wagnerovým hlavním spolupracovníkem a brzy se prosadil jako samostatný architekt, respektovaný stavbami, jako jsou Zacherlův palác nebo kostel sv. Ducha.
Z Vídně vedly jeho kroky do Prahy, kde díky podpoře přítele Jana Kotěry přijal místo profesora Uměleckoprůmyslové školy. V roce 1911 se přestěhoval do Prahy a během deseti let zde vychoval pět desítek předních českých architektů. Roku 1921 se vrátil do rodné Lublaně jako profesor, přičemž nadále působil jako hradní architekt na Pražském hradě za prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a vtiskl mu dnešní důstojnou podobu pro reprezentaci prezidentského úřadu. Současně začal měnit tvář slovinské metropole, kterou obohatil řadou urbanistických souborů a architektonických solitérů.
Plečnik, zapomenutý v době pozdního modernismu, byl znovuobjeven výstavou v Centre Pompidou v Paříži roku 1986 a posléze expozicí na Pražském hradě v létě 1996. Ve svém díle originálně propojoval tradice antiky a renesance s moderním chápáním prostoru a technologickými inovacemi. I dnes zůstává inspirací pro současnou středoevropskou architekturu a novodobé rekonstrukce jeho staveb potvrzují, že Plečnikovo dílo má co říci i dalším generacím.
Publikaci edituje Damjan Prelovšek, jeden z předních znalců Plečnikovy architektury. Vyjde ve slovenské a anglické verzi.
Za laskavou podporu podporu publikace děkujeme společnosti KKCG Real Estate.
Praha, 9.7.2025