Paulo Jacobsen: Zkušenosti s více než 800 projekty / Video

Paulo Jacobsen založil roku 2012 spolu se svým synem Bernardo Jacobsenem kancelář Jacobsen Arquitetura, když předtím pracoval jako partner tří generací Bernardesů (byl stážistou u Sergia Bernardese, 25 let partnerem Claudia Bernardese a 10 let partnerem Thiaga Bernardese).

Jacobsen Arquitetura navázala na zkušenosti s více než 800 projekty vytvořenými Paulem v několika doménách architektury, ale s důrazem na vysoký standard rezidenční architektury a s mezinárodními aktivitami Bernarda, který spolupracoval s mimo jiné s Christianem de Portzamparkem a Šigeru Banem. Kancelář pracuje v současné době přibližně na 60 projektech a má kolem 25 spolupracovníků na profesionální úrovni v centrálách v Rio de Janeiru a São Paulu. Hlavní charakteristikou je, že pracují v místním kontextu a v dialogu se zákazníky a nepředkládají hotové formy nebo dokončená estetická řešení. Dalším důležitým aspektem jejich práce je důraz na světlo, transparentnost, plynulost prostorů, konstrukční lehkost a využívání přírodních materiálů.
Paulo Jacobsen vydal 3 publikace a byl vybrán na Architectural Digest v roce 2001 mezi 100 nejvýznamnějších architektů světa a jako jeden ze 100 nejvlivnějších designérů v časopise Wallpaper v roce 2011. Jeden z jeho hlavních projektů, muzeum umění v Rio de Janeiru (MAR), které bylo slavnostně otevřené v roce 2013, obdržel cenu publika Architizer A+Awards za nejlepší muzeum roku.

Podle Jacobsena se „projekty vytvářejí zevnitř ven“. Charakteristické pro kancelář je to, že pracuje v místním kontextu a v dialogu se zákazníky podle jejich přání, nepředkládá tedy hotové formy nebo předem rozmyšlenou estetiku. Současná architektura klade důraz na světlo, transparentnost, plynulost prostorů, konstrukční lehkost a využití přírodních materiálů jako dřevo, bambus, kámen a voda, spolu s využitím nových technik a dalších moderních zdrojů. V projektech je patrný vliv Rio Modernist School, koloniálního jazyka a původní brazilské architektury.

MAR – Muzeum v Riu

Výzvou bylo spojit tři existující budovy s různými architektonickými charakteristikami, v nichž by bylo vlastní Museu de Arte do Rio, škola A Escola do Olhar a prostory pro kulturní aktivity a volný čas. Propojení existujících budov, paláce Palacete Dom João, policejní budovy a starého ústředního nádraží Ria, má být součástí hlavní urbánní přestavby historického centra Ria.
Pro každou stavbu byla po analýze určena různá úroveň
konzervace.

Prvním krokem bylo vytvořit plynulý systém, aby mohly muzeum a škola pracovat integrovaným a účinným způsobem. Proto bylo navrženo vytvoření zavěšené plošiny na střeše policejní budovy, která propojí všechny přístupy a kde bude bar a prostor pro kulturní akce a zábavu. Návštěva pak může procházet od vršku směrem dolů. Bylo stanoveno, že v paláci budou výstavní prostory muzea s ohledem na velkou výšku jeho stropu a stavebně volné uspořádání. Policejní budova bude využita jako škola, kde budou posluchárny, multimediální výstavní prostory, administrace a prostory pro zaměstnance komplexu. Piloty stojící u výstupu směrem do ulice budou sloužit jako součást velké vstupní haly celého komplexu a budou podpírat sochařské výstavní prostory. Přístup bude situován mezi dvěma budovami, takže prázdné místo bude vnímáno jako vnitřní, otevřený a zastřešený prostor.
Marquee of the Road bude jako chráněná stavba využita pro toalety, obchod a jako nakládací, vykládací a depozitní prostor. Kolování návštěvníků mezi oběma budovami bude velmi nápaditě řešeno pomocí zavěšeného můstku, jenž bude součástí nové budovy. Pro policejní budovu navrhujeme zavěšené poslední podlaží k vyrovnání výšek obou staveb a výměnu zděné uzavírací fasády za průhledné sklo, takže bude patrný konstrukční systém sloupů i piloty. Jako hlavní znak projektu nakonec navrhujeme, aby zavěšená plošina měla abstraktní a vzdušný tvar. Plynulá a extrémně lehká konstrukce bude simulovat vodu a povrchové vlny. Bude mít významově silný, poeticky architektonický a jednoduchý charakter a zároveň moderní podobu. Tento prvek by měl být patrný zblízka i zdálky, také zespoda pro ty, kdo budou přijíždět na Praça Mauá, a seshora pro obyvatele na Morro da Conceição.

 

Dům RSC

Pro realizaci tohoto domu byl nezbytně nutný topografický model. Přístup je z nejvyššího místa pozemku, odkud je krásný výhled a svah pak mírně klesá.
Navrhli jsme a uspořádali podélné štíhlé bloky. Na prvním, který tvoří půda pozemku, jsme vytvořili velký hlavní plán. Druhý blok je situován paralelně a otevírá se směrem k jezeru. Konečně třetí blok spočívá v kolmém úhlu na vrcholu obou zbývajících bloků. Každý objem má své definované využití, v prvním bloku jsou prostory pro volný čas, ve druhém sociální a další služby, ve třetím pak intimní prostory. Pod kolmým blokem vystupují dva další důležité prostory, 12 m garáž a veranda na 9 m převisu. Vzhledem ke konstrukci byl převis velkou technickou výzvou
a při práci se dřevem vyžadoval velkou řemeslnou zručnost.

Dům SM

Požadovanou koncepcí pro tento dům bylo vytvoření základní architektonické kompozice kombinované s pokročilými technikami využití dřeva. Dům umístěný na severním pobřeží São Paula byl navržen ve své podstatě jako plážový: jako útočiště uprostřed deštného pralesa u Atlantiku, chráněný před deštěm a sluncem, a s přístřešky. Je to verandový dům s velkými převisy a jen s několika zdmi, kde vnitřní a vnější prostory jsou plně integrovány.
Pro vrchní podlaží byl navržen transparentní prvek, takže nebude narušen vizuální vztah s mořem a lesem.

V praxi má dům plochou střechu s paprsky klížených vrstev dřeva a skleněnými stěnami, za nimiž jsou obývací prostory, kuchyň a hlavní apartmá. Veranda je pod 4m převisem a je prodloužením obývacího pokoje. Přístup do domu je v dolní úrovni, která slouží jako kamenná základna domu. V této úrovni jsou i dva další apartmány a domácí divadlo. V projektu byly využity tyto materiály: sklo, dřevo Freijo, neopracovaný kámen a řezaná žula.


Dům CA

Tento dům byl postaven v souladu s profilem místa, solární expozicí a pozoruhodným panoramatickým výhledem, což vedlo k jednopodlažnímu řešení v půdorysném tvaru Z. Program jsme rozdělili do tří oblastí, sociální, soukromé a oblasti služeb. Každá z nich je nezávislou stavbou vzhledem k nepravoúhlému rozvržení domu, což nám umožnilo umístit služební sektor na nejvyšším místě pozemku a zároveň obývací pokoje, verandy a bazén směrem k výhledu, a dále ložnice nad přirozeným terénním svahem s tím, že nižší podlaží podpírají štíhlé sloupy. Sociální prostory jsou křišťálově čisté a otevřené směrem k exteriéru. Jejich architektura je výhradně koncipovaná v lehké konstrukci, lehce nakloněná střecha je orientována k výhledu a po celé délce vytváří balkony. Privátní a služební prostory jsou definovány zřetelnými kovovými panely, jež poskytují soukromí a světlo. Nepravidelně uspořádané lamely mají stavbě dodat světlo a jsou vyrobené z tkanin nebo jiných poddajných látek. Provedení interiéru zahrnuje nábytek od Sérgio Rodriguese, Carlose Moty a Môniky Cintraové.


www.jacobsenarquitetura.com

 

 

 

Zdroj: redakce AW, Organic City 2016