Johannes Baar-Baarenfels: Přestavba paláce Razumovského ve Vídni

Johannes Baar

Studoval na Technické univerzitě ve Vídni. Diplomovou práci vedl prof. Helmut Richter. V roce 1991 založil kancelář Baar-Baarenfels Architects.

Výstavy v Praze (ČR), Lublani (Slovinsko), Bratislavě (Slovensko) a ve Vídni (Rakousko). V roce 2010 nominován na cenu WAF v Barceloně. Vyučuje na univerzitách v Sofii, Bukurešti, Temešváru a ve Vídni. Odborný asistent na Institutu architektury a designu na Technické univerzitě ve Vídni (2002–2008). Vítěz WAF v roce 2013 v Singapuru. Člen Vídeňské komory architektů. V roce 2014 pozván na bienále do Benátek, kurátor Rem Koolhaas.

 

Seznam dokončených staveb:

Autosalon Vídeň, domy a apartmánové domy ve Vídni a Burgenlandsku

Celosvětově obchody se šperky Misaki, Monte Carlo

Obchody v Salcburku, ve Vídni a Düsseldorfu pro Sportalm, Kitzbühl

Podkrovní byt v Berlíně

 

Projekty dokončené v poslední době

2 apartmánové budovy v Kaasgrabengasse ve Vídni

Přestavba paláce Razumovského ve Vídni

 

Přestavba paláce Razumovského, Vídeň

Palác byl postaven pro Andreje Kiriloviče, knížete Razumovského, bývalého ruského velvyslance za cara Alexandra během Vídeňského kongresu v roce 1806. Jako příznivec Beethovena a rozkvétajícího uměleckého hnutí si kníže Razumovský vybral belgického architekta Louise Montoyera, aby vytvořil soubor tří budov obklopujících ústřední park ve Vídni s celkovou plochou přes 10.000 m2. Alois II., kníže Lichtenštejnský, jej obýval v letech 1838–1873. Později se stal palác vlastnictvím státu. Dnes je majetkem dvou významných sběratelů umění, kteří jej nechali přestavět pro potřeby umělecké nadace a jako soukromou rezidenci.

Ústřední budova byla během 2. světové války poškozena a nedostatečně opravena. V poválečné době nebyla řádně udržována, což vedlo k závažným problémům. Je vedena v seznamu historicky významným staveb, a proto byla provedena pečlivá rekonstrukce a analýza nových strategií s cílem zlepšit celkovou strukturu stavby. Veškeré neautentické prvky jako střecha, schody a úpravy stěn interiéru byly demolovány a bylo navrženo nové schéma vertikální cirkulace s podzemními garážemi a podpůrnými prostorami. Novou hliníkovou střechu podpírá systém kovových výztuh ve formě Vierendeelových nosníků přikloněných k existující budově. Střešní apartmá je obklopeno terasami a vertikální průhlednou glazurou v plné výšce se zabudovanou ochranou proti slunečnímu záření se směrovými stabilizátory solárního řízení. Střešní ochrana proti slunci zhotovená z protlačovaných hliníkových křidélek poskytuje stín a nabízí různý stupeň výhledů do exteriéru. Hlavní konstruktivní strukturální střešní prvek je ocelový odlitek, který přidává plasticitu v souladu s okolním sloupkovým zábradlím v empírovém stylu.

Přízemí tvoří 6m vysoký prostor umělecké galerie se dvěma většími prostorami spojenými na druhé úrovni s novou galerií, které se klenou mezi dvěma volně stojícími, šikmo nasměrovanými betonovými deskami. Nově vytvořené zpevněné organické betonové schodiště má díky zužujícímu strukturálnímu tvaru elegantní vzhled. Řady 3D frézovaných forem bylo využito k vytvoření komplexu volnější geometrie, jenž dodává vertikální formě uhlazenost, aniž je fyzicky spojen s podporami stěn, a poskytuje díky artikulaci světla a stínu stavebním formám lehkost.

Výtahová šachta vysoká 13.7 m je uzavřena samonosnými skleněnými panely s připojenými skloněnými kovovými pláty ke zvýšení celkové světlosti a průhlednosti. Interiér kabin je na třech stranách zhotoven z černého skla a má skleněný strop pro zvýšení vertikálního dojmu. Propojuje existující historické prostory se současnými prostorami pod střechou s výhledem na ústřední park a přilehlé budovy.

Zdroj: redakce Aw 2014