Sekyra – rozhovor / Video

Letošní rok je rokem řady výročí a bilancování. Můžete nás seznámit s historií společnosti Sekyra Group?

Naše společnost  funguje již 20 let, nejdříve jako rezidenční developer, následně jsme se začali věnovat i komerčním stavbám a od r. 2005 řešíme i  urbanistické projekty velkých rozvojových území, konkrétně Žižkova, Smíchova a Rohanského ostrova.  Projekty Smíchova a Rohanu se po desetileté přípravě již v příštím roce blíží k fázi zahájení realizace. Development se v posledních měsících díky změnám společenské atmosféry, zejména velké poptávky po bydlení, vyvíjí rychleji a doufáme, že se tato situace nadále udrží a bude docházet k dalším pozitivním změnám.

 

Vytkli jste si jako developer nějaké zásady nebo cíle v oblasti architektury a urbanismu?

 

Rozdělil bych to na dvě témata. V oblasti samotné výstavby a technického řešení jsme jedni z průkopníků a leaderů ekologického stavění a stali jsme se zakládajícími členy  České rady pro šetrné budovy. Stavěli jsme budovu Národní technické knihovny, která je založena na těchto principech a obdržela mnohá ocenění. Nízkoenergetický standard budov je dnes samozřejmostí, my se snažíme jít ještě dál, využíváme rekuperaci a další úsporné technologie.

V oblasti architektury se snažíme vytvářet celkově kvalitní a příjemné prostředí, kde se lidé budou cítit jako doma. Myslím, že jsme jedni z prvních developerů, kteří začali intenzivně diskutovat  urbanistická řešení nových měststkých čtvrtí s veřejností. Zpětná vazba byla překvapivě pozitivní, čerpáme z ní řadu zkušeností a považujeme ji za velmi důležitou. Vzhledem k centrální poloze našich projektů jak na Žižkově, tak na Smíchově se snažíme budovat živé město na způsob tradiční blokové zástavby s parterem se službami, obchody, kavárnami… V kooperaci s municipalitou do našich projektů zahrnujeme i veřejnou zeleň, sportoviště, školy a další stavby sloužící veřejnosti.

 

Můžete srovnat období, kdy jste začínali, a dnešek? V čem se nejvíc proměnila developerská činnost?

 

Když u nás začínala první developerská rezidenční výstavba, povolovací procesy byly poměrně rychlé a přímočaré, společenská atmosféra i místní úřady byly vstřícné, měly zájem o rozvoj měst a kultivování městských čtvrtí.  Získat stavební povolení k projektu o velikosti řádově stovek bytů trvalo necelé dva roky, v určitém období se ale postoje ve společnosti změnily a dnes příprava takového projektu trvá osm, někdy až deset let, pětiletá lhůta je v praxi nedosažitelná. Když jsme vstupovali do velkých rozvojových území, změna územního plánu si vyžádala dva roky, na Smíchově to však už bylo deset let. Mezitím dochází k zastarávání projektů, je třeba je upravovat atd. Tyto problémy se týkají bohužel i městské infrastruktury, zoufale se nedaří dostavět vnější pražský dopravní okruh apod.  Celý systém je nefunkční, povolovací procesy u nás jsou mnohem delší než v sousedních zemích. Samozřejmě se i my developeři musíme také přihlásit k odpovědnosti za tento stav, určitě se najdou i projekty, které nám dobrou pověst nedělají a přispívají k negativnímu pohledu veřejnosti.

Nyní to vypadá, že se situace začíná vyvíjet k lepšímu. Doufám, že současná vláda přijde s opravdu funkční úpravou stavebního zákona a se změnou kompetenčního zákona, které územní a stavební řízení zrychlí a zjednoduší. Také doufám že vedení města zváží opětované zavedení jednoho centrálního úřadu pro územní rozhodování.

 

Myslíte si, že k zlepšení této situace přispěje nový metropolitní plán?

 

Pro developera je samozřejmě důležité vědět konkrétně, co na kterém místě může postavit.  Metropolitní plán je velmi komplexní dokument, který v tomto směru znamená významný posun, ale dosud nebyl dopracován a schválen. Vnímám jej  především  jako nástroj územního plánování, který bez změny stavebního zákona řízení neurychlí a sám o sobě výrazné zkrácení doby řízení nepřinese.

U nás  bohužel, na rozdíl od tradičně demokratických zemí,  panuje určitá nedůvěra mezi developerem, státní správou a veřejností.  Některá rozhodnutí jsou sporná či obsahují chyby, vytvořená pravidla  se nerespektují, často jsou vykládána formálně a účelově, aby mohla být rozhodnutí napadána a procesy blokovány. Za rozhodující tedy považuji způsob,j, jak budou všichni účastníci povolovacího procesu vzájemně komunikovat a jak budou s metropolitním plánem a dalšími nástroji  pracovat. Sebelepší zákon nic nezachrání, když chybí vůle ke vzájemné spolupráci.

 

Ve 20. století došlo k velkému rozvoji urbanismu a bouřlivému rozvoji měst. Máte jako developer nějaký vzor – líbí se vám některé město či čtvrť?

Navštívili jsme celou řadu velkých rozvojových území v Evropě, většinou na bázi osobního kontaktu s developery. V Západních zemích, kde panuje politická stabilita  po několik volebních období, tuto roli často zastává veřejný sektor a vytvořil si propracované nástroje a systémy. Nasbírali jsme mnoho  zkušeností, líbil se nám např.  projekt  HafenCity v Hamburku, inteligentní a trvale udržitelné městečko Aspern u Vídně, dlouhodobě spolupracujeme s odborníky z technických univerzit a čerpáme také z architektonických soutěží, které předcházejí všechna naše zásadní rozhodnutí. Pořádáme soutěže podle pravidel ČKA, bez naší majority v porotě. Letos jsme uspořádali spolu s naším partnerem Českou spořitelnou  otevřenou  mezinárodní architektonickou soutěž na řešení jižní části našeho projektu na Smíchově a s přihlášenými 160 ateliéry  se stala největší architektonickou soutěží v Evropě.  Jednotlivé objekty budou realizovat různí architekti, aby vzniklo pestré a bohaté prostředí.

 

Dlouho očekávaná přestavba Smíchova se blíží k zahájení realizace. S jakým záměrem jste se do tohoto projektu pustili? Jaký bude celkový architektonický výraz  ve vztahu k okolní historické zástavbě?

 

Chceme vybudovat  strukturu tradičního rostlého města s blokovou zástavbou s ambicí vytvořit po celé ploše funkční parter s obchody, službami, kavárnami.  Naší představou je město krátkých vzdáleností, kdy člověk bude mít v pěším dosahu svého bytu, ať  už nájemního nebo ve vlastnictví,  veškeré služby, zaměstnání, počítá se i se základní školou pro děti. Osou projektu je pěší bulvár téměř kilometrové délky  s kultivovaným veřejným prostorem který má formu podélného parku. Snažíme se pracovat s projektem tak, aby byl přínosem pro město jako celek, v návrhu je i přemístění autobusového nádraží z Knížecí a využití tohoto místa pro veřejné budovy a náměstí, i když se nejedná o naše pozemky.   V Nádražní ulici bude výška nové zástavby navazovat na historické budovy, na základě veřejné diskuse jsme upravili i část mezi Ženskými domovy a Radlickou ulicí do podoby městského bulváru, aby i toto místo mělo kvalitu živého veřejného prostoru.

 

Právě dopravní uzel v této lokalitě má pro Prahu zásadní význam.  Jak jste se s touto problematikou vypořádali?

 

Navrhujeme P + R parkoviště v blízkosti nádraží při ulici Radlické, na jehož střechu bude umístěno autobusové nádraží a propojeno novým přemostěním kolejiště s vlakovým nádražím.  Trať směrem na Hlavní nádraží bude dále pokračovat pod zemí. Naše vize je největší integrovaný dopravní uzel v Praze s městskými a dálkovými autobusy,  tramvajemi, metrem, vlakovou příměstskou i dálkovou dopravou včetně vysokorychlostních vlaků, tedy alespoň do doby než dojde k dostavbě nového terminálu pro rychlovlaky na Hlavním nádraží.

Projekt takového rozsahu, jako je Smíchov City, dosud nebyl v Praze realizován a klade mimořádné nároky na koordinaci.  Je to proces, který se stále vyvíjí, stále získáváme nové impulsy. Počítáme s výstavbou v 5 – 6 etapách, první etapa začne u náměstí Na Knížecí, ve druhé etapě, která je umístěna na opačné straně pozemků, tedy u vlakového nádraží, již plánujeme založit základní komunikační osy celého území  a veřejné prostory a následně budeme postupně dostavovat takto vzniklé jednotlivé proluky. Předpokládáme, že realizace bude trvat 12 i více let.

Ing. Leoš Anderle, výkonný ředitel

Sekyra Group, a.s.

www.sekyragroup.cz

 

Redakce AW 2018