English
Společnost Sekyra Group má velmi široký záběr od projektového managementu přes developerské projekty komerčního i rezidenčního charakteru až k podílu na veřejných investicích. Jaké činnosti přikládáte největší váhu?
Nejvýznamnější činností je pro nás development. Pro budoucnost firmy jsme do značné míry vsadili na velká rozvojová území v širším centru Prahy – Smíchov City, Žižkov City a Rohan City. V současnosti se to zdá samozřejmé, ale v době, kdy jsme toto rozhodnutí udělali, nikdo nepozoroval trend, že by se lidé vraceli k městské infrastruktuře, například dnes vyhlášený Karlín v té době ještě neprožíval takový rozmach veřejného prostoru, jako je tomu dnes. Nechceme svou nabídku omezovat pouze na velká rozvojová území, ale bude to červená nit, která se naší produkcí potáhne ještě nejméně dalších patnáct let.
Rezidenční projekty převažují nad ostatními, například nad korporátními sídly gigantů, jako je T-Mobile nebo Nestlé. Co má obsahovat dobrý rezidenční projekt, aby naplnil potřeby klientů vztahující se ke spokojenému bydlení?
Na počet jsme možná postavili více rezidenčních projektů, co do finančních objemů se jim ale komerční vyrovnají. V současné době nás k propojení obou segmentů vedou právě velké rozvojové územní projekty. Bariérová administrativa vytváří rozumné hygienické podmínky pro rezidenci. Tyto základní funkce doplňuje potřebná občanská vybavenost a funkční parter. Pak žije čtvrť
po celý den, což je zdravé i pro město. Dobrý rezidenční projekt – a na tom se shodnou všichni developeři – to je lokalita, lokalita, lokalita. Pak přichází kvalita návrhu. Stavební program je velmi důležitý, aby byla realizace rozumně efektivní. Aby lidé cítili,
že dostávají přiměřenou hodnotu za peníze, které investují.
Vaše portfolio se rozrostlo o tři již jmenované rozvojové územní projekty zahrnující rozsáhlou komplexní revitalizaci nevyužívaných průmyslových oblastí. Můžete je v krátkosti představit?
Hlavním tématem Smíchov City bylo vrátit bydlení do centra, a to formou typické blokové zástavby. Ateliér A69 přišel s nápadem proložit územím park napříč jako kombinaci dvou zelených ploch a podélně vést pěší bulvár. Parky jsou jako přívěsky navěšené na hlavní ulici – to je pro tuto městskou třídu typické, začíná to v Karmelitské, pokračuje přes Újezd, Štefánikovu až do Nádražní, kde je nutné vedle tvorby nových veřejných ploch revitalizovat i ty stávající – přednádražní prostor a náměstí Na Knížecí. Konečné pojetí těchto významných veřejných prostor bychom rádi vytvořili na základě veřejné diskuse – zapojíme se do programu participativního plánování organizovaného hlavním městem a Prahou 5, půjdeme do veřejného prostoru a oslovíme lidi se žádostí o názor. Domovní bloky se pak velmi přiblíží tradičnímu členění původní smíchovské zástavby, na jejíž rastr jsme navázali. Extrahovali jsme to nejlepší, co nabízejí v rostlém městě činžovní domy, tedy individualitu jednotlivých domů, funkční parter a kvalitu uličního prostoru, navíc ale nabídneme podzemní parkování, kvalitní statiku a akustiku a moderní technologie. V podstatě jsme klasický domovní blok upravili pro 21. století. Žižkov City se snažíme koncipovat velmi podobně. Oba projekty mají svůj klíčový a určující prvek. Na Smíchově jsou tématem zelené ulice, pěší bulvár a náměstí, na Žižkově je to funkcionalistická nádražní budova. Probíhá intenzivní diskuse s městem a ministerstvem kultury o její budoucí městotvorné náplni, která směřuje ke kombinaci komerčního a nekomerčního využití. Rádi bychom také, aby vnitřní prostor, sevřený křídly této budovy, fungoval jako centrální kamenné náměstí, významné centrum, které městské části Praha 3 chybí. Na Rohanském ostrově nemůžeme realizovat klasické domovní bloky, snad jen v centrální části území, ale snažíme se urbanistickými prvky vymezit takové celky, které jsou pro lidi hodně čitelné. Hmoty jsou víc rozlámané než pevný segment na Žižkově a Smíchově. Dominantní je tady volnočasová zóna směrem k řece, navazující na síť cyklostezek.
Na co jste dávali důraz při výběru podílejících se architektů? Čím vás oslovili?
Vytváříme skutečně unikátní know-how, kdy skládáme práci více architektů do jednoho celku. Například na projektu Smíchov City spolupracujeme se zkušenými architekty, mezi které patří například profesor Lábus, Chalupa architekti, Projektil architekti, D3A, nebo tvůrci urbanismu, ateliér A69. Vybrali jsme je v nezávislé soutěži. Na Rohanu pro nás pracují Jakub Cigler Architekti nebo AI – Design paní architektky Evy Jiřičné. Snažíme se, aby architektura nepokulhávala za kvalitou lokality. Významná je také naše spolupráce s akademickým prostředím, model celé lokality Smíchova je výjimečný svým měřítkem 1 : 100, pracovalo na něm šest ateliérů fakulty architektury, bezmála sto studentů, rád bych jim poděkoval za to, že si pro svou práci vybrali zrovna Smíchov. Ukázali svoji vizi. Skutečný návrh je méně radikální, máme méně podlaží a klademe velký důraz na funkční parter a na veřejná prostranství, která nebyla předmětem jejich práce, byla to pro nás ale důležitá laboratoř – zrcadlo, kde si v reálném měřítku lze promyslet podstatné souvislosti a limity.
Vaše zástavba je vesměs velmi tradiční. Patří k filozofii vaší společnosti ctít určité parametry nevybočující z rámce urbanistického stylu okolí projektů? Máte také ambice vytvořit progresivnější formu svých developerských záměrů?
Snažíme se dělat racionální domy. Myslím si, že předvádět architektonickou exhibici jenom proto, že mohu a že mám dobrého architekta, je sebestředné a zbytečné. Okolí obohatí v případě, že to zároveň bude urbanisticky významný bod a ještě lépe veřejná budova. Takovou ambici ve velkých územích máme. Máme vytipované lokality, které si to zaslouží, ale určitě nechceme tvořit město tak, že bychom vytvořili čtvrť solitérní extravagantní architektury, která bude nakonec jen shlukem hezkých budov. Snažíme se o městské prostředí pro většinu a snažíme se o to s pokorou. V současné době je moderním termínem participativní plánování. Máme tendenci se lidí zeptat, co očekávají, jestli vnímají projekty stejně jako my, nebo se také poučit, že ne. Významným partnerem a v podstatě i arbitrem je nám v tomto směru město, ať už na úrovni samosprávy, nebo územně plánovacích institucí. Pokud bude společenská poptávka po větší extravaganci z hlediska veřejného sektoru nebo lidí, kteří v té lokalitě žijí, tak proč ne. Dnes se ale spíš snažíme obohatit kvalitu čtvrtí tak, že respektujeme, jak byly zakládané, ale měníme vnitřní parametry domů. S městskými částmi komunikujeme o tom, jakou náplň dát parkům, aby se z nich nestala mrtvá zelená plocha, ale aby je lidé vzali za své. V důsledku klimatických změn je zeleň v ulicích stále důležitější, můžeme tak výrazně zlepšit mikroklima.
Čím je pro developera vašeho formátu zajímavá investice do kompletní revitalizace brownfieldů?
Jsou to nejkvalitnější lokality ve městě. Má-li město fungovat efektivně, lidé musí být vázáni na technickou infrastrukturu
a občanskou vybavenost. Nerozvíjet plochy, které kolem sebe infrastrukturu už mají, je plýtvání penězi. Lokalit v centru města ubývá a revitalizace brownfieldu je dobrá cesta.
Co by z hlediska tématu AW 2016 – organické město měl správný územní plán rozvoje města obsahovat? Co by měl obyvatelům přinášet?
Důležité je, aby za rozvojovým plánem byly racionální předpoklady, to znamená, aby dával ekonomickou logiku, aby postihoval všechny územní i demografické souvislosti. Infrastruktura města je křehký mechanismus a je třeba o ní přemýšlet dlouhodobě.
Nový projekt Smíchov City promění lokalitu smíchovského nádraží v multifunkční čtvrť plnou zeleně. Urbanisté a architekti se inspirovali tradičním městem 19. století a to nejlepší použili při návrhu moderní živé čtvrti. Projekt tak nabídne klidné bydlení, moderní kanceláře, komerční centra a veškerou občanskou vybavenost. Hlavním tématem projektu Smíchov City je vrátit bydlení do centra, a to formou typické blokové zástavby. Na návrhu prvních dvou bloků pracovalo sedm ateliérů, jež zvítězily v nezávislé architektonické soutěži vyhlášené ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Tím je podpořena jejich rozmanitost. V první etapě vznikne 400 bytů a kancelářská budova o velikosti 10 500 m2 pronajímatelných ploch. V projektu se také počítá s prvky Smart City, jako je systém řízení veřejného osvětlení, regulace semaforů či inteligentní mobiliář. Součástí plánů jsou též parky o rozloze cca 22 000 m2 a bulvár se stromořadím o šířce 28 m.
Úvodní fotografie: Leoš Anderle, Výkonný ředitel Sekyra Group, a.s.
Zdroj: redakce AW, Organic City 2016