Ideální města? Malá organická města v renesanční Itálii

Please enter banners and links.

V roztříštěném systému italského politického dění vystupují města jako Urbino, Ferrara a Mantova jako jedna z nejznámějších knížecích renesančních dvorů. Nicméně mezi lety 1400 a 1500 byla ve střední a severní části italského území rozptýlena i řada „menších“ měst, představujících hlavní města malých dynastických států: uskupení mikroměst, která na sebe přebírala charakter miniaturních hlavních měst, měla být svým vybavením domovem pro jednotlivé dvory

Svou pestrou historií, identitou a formou vládnutí byla většina z nich zařazena do skupiny měst známých jako „ideální“ renesanční města, vyznačujících se pravidelně tvarovanými urbanistickými strukturami jako výsledku unifikovaných programů nebo jednotlivých projektů zaměřených na proměnu malých územních států ve velké metropole. Počínaje posledním desetiletím 15. století bylo mnoho z těchto měst skutečně svědkem období urbanistické obnovy, která zřetelně modifikovala strukturu těchto sídel: díky schopnosti koordinovat různé iniciativy se jednotliví panovníci usilovali o transformaci svých rezidenčních sídel tak, aby jejich organizace byla v souladu s parametry typickými pro plnohodnotná města.

Jinými slovy, u každého z těchto malých městech můžeme určit jejich zlatý věk, v němž se zrodila kulturně a umělecky sofistikovaná představa „organického“ města. Byly navrženy, a někdy i částečně realizovány, ambiciózní nové územní plány. Drobné italské městské dvory si vytvořily specifickou organickou maloměstskou kulturu, v níž se slučovaly nové humanistické městské systémy, jak nám to dnes ukazuje případové studie Carpi (teď známé středisko průmyslových a řemeslných činností mezi městy Mantova a Modena).

Popsané události se odehrávaly jen něco málo přes dvě desetiletí, od přelomu 16. století do roku 1525 (konec vlády šlechtického rodu Piů) a byly spojeny s osobností Alberta III. Pio da Carpi. Tento panovník byl známý svými průkopnickými rozhodnutími a povoláním věhlasných umělců a architektů, v první řadě Baldassarra Peruzziho. Prvním plánovaným krokem byla transformace již existujícího hradu na zámek; ve spodní části obrovského prostoru mimo hranic hradu, předurčeného stát se hlavním monumentálním náměstím, byl vystavěn nový kostel (později katedrála).

Pro výzkumnou skupinu na Univerzitě v Padově byla možnost pořádání výstav a kulturních aktivit v malém městečku Carpi vítána jako příležitost reflektovat na téma převyprávění a interpretace historie města. Bylo tak možné podělit se o jednotlivé způsoby pojetí, informace a znalosti o urbanistickém komplexu, s důrazem na různé fáze historické stratifikace města a jeho budování. Z tohoto pohledu se dokonce i 3D modely, koncipované za účelem reprodukce jedné prototypové budovy, staly podkladem pro řadu hypotéz formulovaných na základě těchto dokumentů. S použitím všech možných původních dat (obrázky, rytiny, malby, historické popisy a podobně) byl vytvořen virtuální model chrámu s cílem zrekonstruovat tvar původního dřevěného modelu vytvořeného Baldassarem Peruzzim na počátku renesance a zmíněného Giorgiem Vasarim v jeho Životech umělců.

Společnost QBGroup z Padova vytvořila aplikaci umožňující lidem prohlédnout si virtuální model s použitím tabletu. Tento model lze vidět v jakékoliv pozici, jakoby opravdu existoval. Aplikace funguje umístěním tabletu do polohy, v níž rámuje plán virtuálního dřevěného modelu z alespoň 30 % obrázku. Od tohoto momentu si lidé mohou vizualizovat model na obrazovce tabletu jeho pohybováním kolem něj. Výstava Stavba katedrály (do ledna 2016) byla organizována se záměrem poskytnout historická data a podnítit diskusi o zachování zničených budov, především katedrály.

Vyprávění o historii města a jeho stavbách se stalo impulsem k diskusi a iniciovalo zájem o zachování a obnovu městského kulturního dědictví, což je vysoce aktuálním tématem po zemětřesení roku 2012 v regionu Emilia Romagna a po nedávném zemětřesení, které zničilo celá městečka ve střední Itálii (včetně Amatrice, které bylo – jen v roce 2015 – zapsáno do seznamu „nejkrásnějších vesnic v Itálii“). Obrazy této zkázy ukazují naléhavost a nutnost kampaní pro organické zachování a systematickou konsolidaci historického dědictví (pro zajištění bezpečí celého území), spolu s kulturním projektem pro celé území Itálie, s jejími typickými městečky – malými mistrovskými díly, jež jsou stejně atraktivní jako ta velká.

Zdroj: redakce AW ve spolupráci s University of Padova, Organic city 2016

University of Padova                                                                                                                             

Via Marzolo, 9

35131 Padova

tel. +39 0498275586

andrea.giordano@unipd.it

www.dicea.unipd.it

 

Zdroj: redakce AW, Organické město 2016