James Woolf: Pozitivně se podílet na prosperitě

Společnost Flow East se zaměřuje především na koupi historických budov v Praze, jejich citlivou rekonstrukci a následné komerční využití. Jak vnímáte centrum Prahy v kontextu celého města a urbanistických plánů vedení města?

Nebereme v úvahu pouze detailní historii každého objektu, ale také jeho urbanistický kontext a roli, jakou v rámci města hraje. Historické budovy dělají z pražského centra něco speciálního, a proto se vždy snažíme chránit jejich integritu. Zpětně tím pomáháme udržovat ducha pražského historického centra.

Zásadním cílem našich projektů je samozřejmě zajistit praktické a komerční potřeby nájemníků. Bez vhodného využití objekty
každého městského centra zchátrají. Pro nás je důležité, abychom se pozitivně podíleli na prosperitě a v dlouhodobé
perspektivě i kráse Prahy.

S koupí, rekonstrukcí a následným využitím historických budov se vám zatím dařilo. Proč jste se rozhodli pro projekt vymykající se dosavadním zkušenostem na českém realitním trhu? Mám na mysli Květinový dům na Václavském náměstí.

Z mnoha důvodů. V centru města je velká poptávka po prostoru. Obstojí ale pouze budovy, které naplňují praktické, funkční
a technologické potřeby moderního byznysu. Každý z našich objektů nabízí nájemníkům unikátní kombinaci těchto prvků,
což dokazuje naše plně obsazené portfolio. Když se podívám na Václavské náměstí 47, vidím, kde naše filozofie naráží na své limity. Musíme uznat, že každá budova má svoji životnost a ne každá je také architektonicky cenná. Náš Květinový dům, který v této oblasti plánujeme postavit, se brzy stane velmi důležitým milníkem moderní historie Václavského náměstí. Hlavním cílem projektu, samozřejmě kromě skvělého zázemí pro naše nájemníky, je nastartovat tak potřebné soukromé investice v této lokaci. Projekt má občanům Prahy demonstrovat závazek majitelů budov vytvářet atraktivní, zajímavou architekturu a pomáhat se zvelebováním města.

Na Václavském náměstí vlastníte tři budovy – Palác Forum, hotel Jalta a právě diskutovanou budovu č. 47, dnes označovanou jako Květinový dům. Čím je Václavské náměstí specifické a kam by podle vašeho názoru měla směřovat jeho budoucí tvář?

Když se na náměstí podíváme dnes, je klidnou a nedílnou součástí města, ale mohlo by být mnohem víc. Mnoho turistů a návštěvníků Prahy prochází náměstím nahoru dolů. Procházka je to fenomenální, ale není to tak úplně příjemná zkušenost. Náměstí je zanedbané a jsou tam různé negativní aspekty, které z něj dělají hraniční, dokonce nebezpečné místo. Flow East stál po mnoho let v popředí iniciativ, které tam chtějí vyčistit městské prostředí, povzbudit policii, aby se vypořádala s dealery drog a prostitucí. Je to součástí naší odpovědnosti za město jako celek. Vedli jsme boj proti graffiti na historických budovách. Také jsme se podíleli na nedávném vypovězení vozítek segway z centra města. Dlouhodobým snem by bylo propojení náměstí s budovou Národního muzea a čtvrtí Vinohrady přeložením magistrály nebo jejím umístěním do tunelu. Věřím, že projekt, jako je Květinový dům, povzbudí ostatní, aby do náměstí investovali. Že projekt zvrátí současný stav stagnace a ohlásí nové období prosperity.

Na vypsané architektonické soutěži pro budovu č. 47 se podílela nejzvučnější jména české i evropské architektury. Čím vás osobně oslovil vítězný projektový návrh Květinového domu architektonického studia Chapman Taylor?

Architekti z pražského studia Chapman Taylor dokázali zkombinovat praktické, technologické a udržitelné řešení nezbytné pro moderní komerční využití s výrazným a zároveň respektujícím designem. Pochopili, jak je důležité vytvořit vysoce současný design a úspěšně ho integrovat do urbanistického a historického kontextu. Původní koncept si pohrával s myšlenkou znovuzrození, nového čerstvého začátku, který odráží záměry Flow East s Václavským náměstím. První ručně kreslené skici rozvíjely myšlenku plamene, který přináší světlo, nebo poupěte květiny, která rozkvétá. Později se proměnily v současnou podobu nároží budovy. Architekti detailně prostudovali urbanistický vývoj náměstí i architektonické precedenty existujících pražských budov, například detaily kování na fasádě Staronové synagogy nebo klenbu Vratislavského sálu. Úsilí jemně propojit budovu s vedlejšími fasádami vedlo k využití zajímavé geometrické konstrukce tzv. Štramberské Trúby. To byly některé z kousků skládačky tvůrčího procesu, které přispěly k celkovému vzhledu objektu.

Jak byste v krátkosti představil novou budovu? Co na ní z architektonického hlediska oceňujete? Čím přispívá danému místu?

Projektování zcela nové budovy nám dalo příležitost vytvořit nejmodernější ekologické řešení a zahrnout do něj nejpokročilejší technologie. Ekologický audit ukázal, že Květinový dům naplňuje udržitelné standardy nesrovnatelně lépe než stávající budova. Navíc nastoluje novou úroveň zelené architektury pro Václavské náměstí. Šetří spotřebu elektrické energie o 80 procent a snižuje znečištění pocházející z technického vybavení o 60 procent, takže emise oxidu uhličitého, oxidu dusíku a tuhých znečišťujících látek jsou v centru města nulové. Tato míra odpovědnosti zvyšuje konstrukční náklady, ale je součástí naší filozofie. Doufám, že Květinový dům bude příkladem pro další developery, kteří opatrují Prahu a chtějí, aby se stala lepším místem k životu.

Uplynulo již šest let od doby, kdy Magistrát hl. m. Prahy vydal své pozitivní stanovisko ke zbourání budovy č. 47. Přesto jej ministerstvo kultury od té doby několikrát zpochybnilo. Co je předmětem sporů, které nedovolují začít s demolicí a novou výstavbou?

Věřím, že se jedná o kombinaci důvodů. Získat povolení je velmi dlouhý a komplikovaný proces. Územní plánování je zásadní součástí občanského života demokratické společnosti a má v něm slovo mnoho skupin. Když slyším názory těch, kdo podporují stagnaci města tím, že stojí proti každému rozvoji bez ohledu na jeho estetické, občanské a komerční atributy, často si vzpomenu na slova Oscara Wilda: „Možná nesouhlasím s vaším názorem, ale budu do posledního dechu bránit vaše právo na něj.“ Mnoho protivníků se dívá na problém z velmi úzké perspektivy a nedoceňuje širší kontext – ekonomické, kulturní a sociální dopady svých aktivit. Proto potřebujeme osvícené politiky, kteří jsou schopni v rámci svých vizí prosadit nové, vzrušující projekty.

Co současná situace vypovídá o české architektonické/urbanistické scéně? Nebo je to spíše otázka kvality státní správy a ochoty jejích zástupců přijmout osobní odpovědnost  za konkrétní rozhodnutí?

Každé město se v průběhu času vyvíjí. Pro Prahu nastala doba, aby nechala promluvit moderní architekturu a začala s projekty, které mohou propojit různé aspekty nového a starého a přinést přidanou hodnotu městu. Když se podíváte na jiná evropská města, například Londýn, vidíte, jak se vyvíjejí. Chrání to staré, ale i nové a krásné budovy jsou součástí architektonického dialogu, dokonce i v centru města. Je dobré si uvědomit, že za padesát let nebude Květinový dům novinkou, ale že bude součástí pražského prostředí stejně jako Tančící dům od chvíle, kdy byl postaven.

Jaký vliv má současná situace na investice v České republice a konkrétně na vaši práci – máte stále chuť pokračovat v nastavené developerské činnosti v rámci Prahy?

Je jasné, že současné zákony a státní politika ovlivňují investiční politiku, která může investory buď přitahovat, nebo odrazovat. Pokud nebudou schopni své projekty realizovat, odejdou. V každém městě jsou nezbytná jasná pravidla, která mohou investoři vyhodnotit a rozhodnout se. Pokud máte projekt a podmínky se každou chvíli mění, je to velmi nepříjemné pro každého, a zvlášť pro ty, kdo ztrácejí své peníze. Docela jasně také vidím, že nedostatek nové výstavby zvyšuje ceny komerčních a rezidenčních areálů, což ztěžuje život obchodníkům i lidem, kteří si chtějí koupit bydlení. Flow East bude ve svém úsilí pokračovat a budeme rádi, když se budeme moci na zlepšení této situace podílet.

 

Úvodní fotografie: James Woolf zakladatel, generální ředitel, Flow East

Zdroj: redakce AW, Organic City 2016