aktuality

Mezinárodní sympozium Utopie moderny Zlín | 30.04.2009

Mezinárodní sympozium „Utopie moderny: Zlín“

pořádá: Zipp – česko-německé kulturní projekty
spolupráce: Dům umění v Brně, Národní galerie v Praze, Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně
při příležitosti výstavy: Fenomén Baťa – zlínská architektura 1910–1960.
Výstava se koná pod záštitou primátorky statutárního města Zlín, paní Ireny Ondrové a hejtmana Zlínského kraje pana Stanislava Mišáka

Sympozium se koná
19. 5. 2009 v Praze, Veletržní palác NG v Praze, Dukelských hrdinů 47, 170 17 Praha 7
a
20. – 25. 5. 2009 ve Zlíně

Sympozium Utopie moderny: Zlín je věnováno architektuře a urbanismu a také sociální utopii Tomáše Bati. Renomovaní mezinárodní odborníci z oboru architektury, kulturologie, sociologie a urbanismu kriticky osvětlí Zlín v přednáškách a  diskusích – obojí jak v pohledu historické perspektivy, tak současnosti. Speciálně připravené tématické komentované prohlídky  a procházky poskytnou příležitost k intenzivnímu seznámení: Zlín je velmi inspirativní prostorové zkušenost.

Simultánní překlad : anglicky/česky

Vstup volný

Program pražského dne, zajišťovaného NG v Praze:

19. 5. 2009
příjezdy účastníků

14.00 hodin
Oficiální zahájení sympozia

14.20 hodin
Přednášky
Fenomén Baťa – zlínská architektura 1910-1960 (Ladislava Horňáková, Krajská galerie výtvarného umění Zlín)Architektura na export: sateliní města firmy Baťa (Dagmar Prášilová, architekt, Paříž)
Od baťovské standardizace k panelovým domům (Radomíra Sedláková, Národní galerie v Praze)
Zlín a dvě osobnosti výtvarného umění: Vojtěch Preissig a Vincenc Makovský (Tomáš Vlček, Sbírka moderního a současného umění, Národní galerie v Praze)

Následovat bude komentovaná prohlídka výstavy s autorkami a kurátorkami Ladislavou Horňákovou a Radomírou Sedlákovou.

19.00 hodin
Raut pro významné osobnosti – účastníky sympozia.

Rautu se zúčastní mj. prof. W. Nerdinger, Architecture Museum of the Technical University Munich in the Pinakothek der Moderne, R. Ingersoll ze Syrakusské univerzity ve Florencii, R. Švácha z Ústavu dějin umění AV ČR, E. Mumford ze Školy architektury Washingtonovy univerzity v St. Louis, V. Šlapeta z FA VUT v Brně, A. Steinführer, Helmholz Center for Environmental Research, Leipzig, B. Vacková a L. Ulčanová, Masarykova univerzita, Brno, Šlachta, hlavní architekt Bratislavy, H. Moravčíková, Ústarch SAV v Bratislavě, A. Reijndorp, University of Amsterdam, K. Wilhelm, technical Univesity Brunswick, R. Bittner, Bauhaus Foundation, Dessau, D. M. Abramson, Tufts University Medfort, A. Baldauf, Vienna/New York, G. Henn, Technische Universität, Dresden a další, mj. představitelé NG v Praze, KGVUZ, Zlínského kraje a Statutárního města Zlín, předpokládaný počet – 60 osob

Partner rautu: Architecture Week a partneři

21.00 hodin
Noční procházka Prahou, sraz u obchodního domu Baťa na Václavském náměstí

20. 5. 2009
přesun do Zlína

Odpoledne:
15.00 – 18.00 hodin

čtyři komentované prohlídky města

18.30 hodin
slavnostní zahájení zlínské části programu v aule Univerzity Tomáše Bati

Cesta do jihomoravského Zlína je cestou do utopie, která byla skutečně postavena. Tovární haly, v nichž se dnes usídlily menší podniky, rozsáhlé zelené plochy a volně stojící obytné domky byly v době svého vzniku dějištěm jedinečného sociálního experimentu. Ve Zlíně nešlo jen o masovou produkci obuvi, nýbrž také o stvoření „nového člověka“. Městský urbanismus Zlína měl dvě tváře – jednak stál ve službách do posledního detailu regulovaného a kontrolovatelného společenského útvaru, jak dokládá pověstný výtah, který si bratr zakladatele firmy Tomáše Jan Baťa nechal roku 1938 vybudovat při venkovní zdi hlavní kancelářské budovy a do nějž umístil svou mobilní kancelář, takže mohl sjíždět nebo vyjíždět do všech pater a po libosti překvapovat své zaměstnance. Na druhou stranu se Zlín inspiroval myšlenkami Howardova zahradního města a chtěl se vyhnout problémům velkoměsta – stísněnosti přelidněných obytných bloků, hygienickým nedostatkům, znečištění ovzduší a nedostatku zeleně –, což dokládá koncept „továrny v zeleni“ architekta Františka Lydie Gahury z roku 1925. Tomáš a Jan Baťové, synové obyčejného ševce, to v otcově oboru dotáhli opravdu daleko a etablovali rodinné jméno jako celosvětově proslulou značku. Zárodkem jejich úspěchu byl Zlín a firma – sjednocením města a továrny, přísným regulováním všedního dne zaměstnanců a důsledným uplatňováním fordistické masové výroby Baťové prokázali nejen svůj podnikatelský duch, nýbrž projevili se i jako radikální sociální inženýři. Zlín byl konstruován tak schematicky, že se exportním šlágrem nestaly jen vyráběné boty, nýbrž tovární město samo – bylo ho totiž možné jako reprodukovatelný modul postavit kdekoli jinde. Poté, co Jan Baťa opustil Československo za nacistické okupace, nechal na různých místech po světě stavět další baťovská města jako jakési franšízy.

Poučení ze Zlína?
Je nasnadě: Zlín ztělesňuje utopický rys moderny v téměř ideální podobě. Tento pokus o integrované řešení práce a volného času pro všechny zároveň ukazuje, že podobných výsledků mohlo být dosaženo i v případě, že východiska byla politicky zcela odlišná. Myšlenka rovnosti, kterou Baťové vyvinuli pro své zaměstnance, totiž nebyla založena na levicové sociální utopii, nýbrž byla výsledkem chladně kalkulované optimalizace výkonu ve smyslu výroby na běžícím páse. Diskuse o Zlínu si bude muset klást otázku, jak s industriálním dědictvím moderny nakládat v postindustriální době. Prvním náznakem je skutečnost, že dnešní Zlín se rozhodl proti uplatňování striktní památkové ochrany a proti muzealizaci města. Zlín je jedinečnou a příkladnou kapitolou moderny. Je s podivem, že není daleko známější. Pozornost, kterou mu věnuje Zipp v rámci sympozia a výstavy, může tedy být jen podnětem k intenzivnějšímu zabývání se tímto jedinečným tématem.

POSLEDNí NOVINKY