aktuality
Adolf Loos - výstava v Muzeu hlavního města Prahy | 04.12.2008
Adolf Loos - dílo v českých zemích
Od 1. října 2008 do 5. dubna 2009
Výstava, kterou nyní představujeme široké veřejnosti v prostorách Muzea hlavního města Prahy a které je festival Architecture Week partnerem, je koncipována jako chronologický přehled projektů a návrhů Adolfa Loose, jež vznikaly v českých zemích postupně od roku 1890 do roku 1933.
Autoři se snažili shromáždit informace o všech realizovaných i nerealizovaných dílech a to včetně návrhů, na kterých se podílel pouhými konzultacemi. Na výstavě jsou zahrnuty i projekty, které se v důsledku rozhodnutí investorů uskutečnily pod vedením jiných stavitelů či architektů. Součástí výstavy jsou i projekty, u nichž je Loosovo autorství nepotvrzené; jsou to díla, k nimž se přes veškerou snahu současných badatelů nepodařilo najít žádné doklady, které by dostatečně spolehlivě pomohly objasnit situaci. Díky spolupráci s odbory památkové péče v jednotlivých lokalitách, s Národním památkovým ústavem,s kolegy z Muzea města Brna a stavebních archivů se podařilo autorům výstavy shromáždit množství nových, dosud neznámých materiálů. Velkou pomocí byla i spolupráce se soukromými majiteli domů a bytů, které Adolf Loos realizoval na území Čech a Moravy.
Návštěvníci mohou na výstavě zhlédnout archivní fotografie z různých sbírek a fotografie Pavla Štechy, Věroslava Škrabánkaa Martina Poláka, které zachycují stav díla v současné době. K zajímavým exponátům patří soubor sedacího nábytku z vybavení rodinného domu Jana Brummela v Plzni a křeslo sloužící k odpočinku. Osobitý styl architekta dokumentují vystavené modely vily v Hrušovanech u Brna, vily Konstandt v Olomouci a Müllerovy vily v Praze.
Tvorba Adolfa Loose nutí i po celém století přemýšlet o věcech všedních, běžných, také ale o jeho pokrokových a nadčasových názorech. Vždyť myšlenka, že „Moderní národové bohatnou, národové zaostalí chudnou“ je toho dostatečným důkazem.
Každý tisící návštěvník obdrží dárkový poukaz na dvě vstupenky do Müllerovy vily.
Návštěvníci Müllerovy vily mohou navštívit výstavu "Adolf Loos - dílo v českých zemích" v hlavní budově muzea za snížené vstupné 40 Kč po předložení vstupenky z Müllerovy vily.
Müllerova vila
Nad Hradním vodojemem 14 / 642, 162 00 Praha 6 – Střešovice
www.mullerovavila.cz
Národní kulturní památka Müllerova vila.
Rodinný dům ing. Františka Müllera a jeho choti Milady Müllerové. Vila byla postavena v letech 1928-1930 podle návrhu architekta Adolfa Loose a Karla Lhoty. Její prostý kubus skrývá podivuhodnou skladbu místností, důmyslně dimenzovaných podle svých obytných nároků. Tato koncepce interiéru, známá pod názvem Raumplan, byla hlavním přínosem Adolfa Loose. Raumplan spočíval ve zrušení tradičních poschodí a v prostorovém rozvinutí jednotlivých částí interiéru, které jsou spojeny do harmonických celků a kompozic a zároveň prostorově odlišeny a zasazeny do různých úrovní.
Objekt je prezentován formou instalované památky, která plně zachovává autenticitu hodnotného architektonického díla. Je znovu vybaven původním mobiliářem ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, Národní galerie, Západočeské galerie v Plzni a Muzea hlavního města Prahy. Součástí objektu je malá stálá expozice o životě a díle Adolfa Loose v českých zemích a Studijní a dokumentační centrum Adolfa Loose, kde je uložena dokumentace a kopie plánů Loosových architektonických prací realizovaných v českých zemích.
Realizace této nejvýznamnější stavby Adolfa Loose v českých zemích by byla nemyslitelná bez dokonalého porozumění mezi architektem a investory domu - manžely Müllerovými. Harmonický vztah podložený vzájemným respektem a důvěrným přátelstvím tvořil ideové základy budování architektonického díla. Během četných konzultací manželé Müllerovi odhalili mnoho ze svého soukromí před architektem, obdarovaným intuicí a sociálním cítěním. Ten ku jejich spokojenosti vytvořil mnohoúčelové, univerzální bydení slučující funkce reprezentativní s intimními. Vzniklo tak dílo vypovídající o architektuře založené na intelektuálním základě, v současné době tak neobvyklém a zároveň tolik aktuálním.
Pietní restaurování vily a její zahrady a velice citlivá instalace interiérů dovolují návštěvníkům, aby se náhle ocitli v roce 1930, na místech, o nichž se již tehdy psalo s obdivem a která díky řadě publikací zná celý svět.
Instalování původních interiérů umožňuje návštěvníkům plně pochopit originální Loosův přístup k zařizování a utváření prostředí pro život obyvatel. Při návrhu obytného domu uvažoval Loos nejen jako architekt, ale i jako psycholog. To je přínosem jeho tvorby, neboť vytvářel dům i interiéry pro konkrétní lidi a jejich individuální potřeby. Velkou předností domu je, že není postaven pro toho, kdo chodí kolem něj, ale pro toho, kdo v něm bydlí.
Müllerova vila je jedním z nejautentičtějších a nejúplněji zachovaných děl Adolfa Loose, a to nejen v prostorách obytných a reprezentativních, ale i v prostorách soukromých, jakými jsou koupelna, WC, kuchyně či ložnice. Zachováno je také provozní zázemí domu: prádelna, sklepy, kotelna, garáž atd.
"Dům se má líbit všem. Na rozdíl od uměleckého díla, jež se nepotřebuje líbit nikomu. Umělecké dílo je soukromou věcí umělce. Dům jí není. Umělecké dílo je posláno do světa, aniž je kdo potřebuje. Dům vyhovuje určité potřebě. Umělecké dílo není odpovědné nikomu, dům komukoliv. Umělecké dílo chce vytrhnout lidi z pohodlí. Dům má sloužit pohodlí. Umělecké dílo je revoluční, dům konzervativní. Umělecké dílo ukazuje lidstvu nové cesty a myslí na budoucnost. Dům myslí na přítomnost. Člověk miluje vše, co slouží jeho pohodlí. Nenávidí vše, co jej chce vytrhnout z navyklého a zajištěného stavu a co jej obtěžuje. A tak miluje dům a nenávidí umění."
Adolf Loos, Architektura, 1910
